Pokud splňujete podmínky můžete svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně.

Přeplatky vám pak zaměstnavatel vrací prostřednictvím mzdy. Co když ale máte exekuce? Dnes si ukážeme, jaké povinnost pro zaměstnavatele z toho plynou.

Vzniklé přeplatky na dani a doplatky daňového bonusu z ročního zúčtování jsou často ve velkých částkách, z tohoto důvodu ze strany exekučních orgánů je často vyvíjena snaha tyto částky postihnout. To však nelze prostřednictvím exekučních srážek ze mzdy.

Doplatky daňového bonusu či přeplatky na dani z ročního zúčtování vyplácené zaměstnavatelem představují specifický čistý příjem, který z hlediska srážek ze mzdy netvoří součást čisté mzdy.

Zaměstnavatel může provádět zaměstnanci srážky ze mzdy na základě nařízené exekuce ze samotné mzdy nebo i z jiných příjmů zaměstnance, pokud jsou výslovně uvedeny v ustanovení § 299 OSŘ což právě přeplatky z ročního zúčtování ani doplatky daňového bonusu nejsou.  Z tohoto důvodu musí zaměstnavatel tyto příjmy vyčlenit z příjmů zahrnutých do výpočtu výše srážky ze mzdy a vyplatit je v plné výši zaměstnanci. V žádném případě nelze přeplatky a doplatky na daňových bonusech přičítat k čisté mzdě.

V exekučním řízení se však vyskytuje ještě jiný exekuční příkaz, a to ve formě přikázání jiné peněžité pohledávky.

Jinou peněžitou pohledávkou se rozumí další finanční nároky zaměstnance, které nepodléhají exekuci srážkami ze mzdy, a exekuční orgány toto přikázání jiné peněžité pohledávky využívají v souladu s ustanovením § 312 a násl. OSŘ právě v oblasti postižení daňových bonusů a přeplatků z ročního zúčtování.

Exekuční příkaz jiné peněžité pohledávky musí být orientován na konkrétní druh přikázané pohledávky, tzn., že musí obsahovat výslovné označení příjmu, který chce postihnout – například slovy „daňový bonus“ či „přeplatek na dani“ z ročního zúčtování daně.

Pokud by byl příkaz neurčitý a nekonkrétní, pak by byl neúčinný a zaměstnavatel by ho nemohl provést. Neplatný příkaz jiné pohledávky by byl i v případě, že by byl zaměstnavateli doručen předčasně či pozdě.

Nárok povinného na přeplatek na dani či doplatek daňového bonusu z ročního zúčtování vzniká podáním žádosti o provedení ročního zúčtování a zaniká jeho jednorázovým vyplacením a pouze v tomto období je tento příjem postižitelný prostřednictvím doručeného přikázání jiné peněžité pohledávky.

Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky postihuje tuto pohledávku v plné výši, takže povinnému je sražen ve prospěch exekutorských orgánů celý přeplatek na dani či doplatek daňového bonusu z ročního zúčtování a zaměstnavatel celou peněžitou pohledávku odešle po nabytí právní moc této exekuce, do té doby částku tzv. deponuje.

A malá rada za závěr: pokud je to alespoň trochu možné, je nejbezpečnější  požádat svého zaměstnance v exekuci, aby nežádal o provedení ročního zúčtování, ale sám si podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.