V dnešním článku si řekneme vše, co byste měli vědět, pokud vykonáváte práci přesčas.

A co je vlastně práce přesčas?

Je to práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, a to:

-  nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a

-  konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

Naopak prací přesčas není, pokud zaměstnanec napracovává pracovní volno, které mu zaměstnavatel na jeho žádost poskytl.

V případě, že pracujete na kratší pracovní dobu, za práci přesčas se považuje práce přesahující týdenní pracovní dobu. Tomuto zaměstnanci však nelze práci přesčas nařídit, může ji však vykonávat, pokud s tím sám souhlasí.

Práce přesčas při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby se zjišťuje vždy jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad základní pracovní dobu.

Jedná se také o výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu. O práci přesčas se pak jedná i v případě, že k ní zaměstnavatel dal souhlas dodatečně tím, že práci vykonanou v přesčase přijal.

A v jakých případech může zaměstnavatel práci přesčas nařídit? 

-    jen z vážných provozních důvodů,

-    i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami,

-    popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 zákoníku práce i na dny pracovního klidu.

Zaměstnanec nesmí vykonávat práci přesčas více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tyto hranice může zaměstnavatel požadovat práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem. Kromě nařízeného přesčasu se tak lze dohodnout na dalších přesčasových hodinách, ale i zde platí omezení celkového rozsahu přesčasů maximálně v průměru osm hodin týdně.

Dále zákoník práce omezuje rozsah přesčasů tak, že nesmí přesáhnout v průměru více než osm hodin týdně ve vyrovnávacím období, které může činit nejvýše 26 po sobě jdoucích týdnů. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v uvedeném vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

Zákoník práce také zakazuje práci přesčas vždy a to:

-    těhotným zaměstnankyním,

-    mladistvým zaměstnancům,

-    zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok.

A jaké povinnosti má zaměstnavatel při práci přesčas?

-    musí povinně vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce práce přesčas a další dohodnuté práce přesčas,

-    při práci přesčas může zkrátit zaměstnanci nepřetržitý odpočinek mezi směnami až na osm hodin během po sobě jdoucích 24 hodin, a to za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

A abychom nezapomněli si říct jakým způsobem je práce přesčas placena?

Za přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za odpracovanou dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Druhou variantou je, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

Pokud však zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek a zaměstnavatel má povinnost mu jej vyplatit.

V případě, že zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, pak mu nepřísluší mzda, plat nebo náhradní volno za práci přesčas.