Chcete svým zaměstnancům poskytovat stravenky a nevíte jaké jsou vaše povinnosti a co si vše můžete dát do nákladů. My vám v tom pomůžeme.

Každý zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům stravování (s výjimkou zaměstnanců vyslaných na pracovní cestu, kdy za splnění zákonem daných podmínek zaměstnavatel povinně poskytuje stravné). Stravování je tedy poskytováno dobrovolně v rámci zaměstnaneckého benefitu.

Podmínky poskytování stravování či stravenek obvykle popisuje interní předpis zaměstnavatele či kolektivní smlouva. Zde může být sjednáno poskytování stravování kupříkladu i zaměstnancům na mateřské či rodičovské dovolené nebo zaměstnancům po odchodu do důchodu či zaměstnancům v pracovní neschopnosti.

Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů..

Společnost si tedy může zahrnout do nákladů maximálně 55 % hodnoty stravenky a 55 % hodnoty provize. V součtu ale tyto položky nesmí překročit 70 % poskytovaného stravného. Stravné se poskytuje v souladu s prováděcí vyhláškou. Pro rok 2017 se jedná o vyhlášku číslo 440/2016 Sb. Pro pracovní cesty v délce 5 až 12 hodin je stanoveno rozpětí 72 – 86 korun. Konkrétní výši stravného si opět společnost určí interním předpisem. Jestliže by poskytovala stravné ve výši 73 korun, pak maximální možná 70% hranice daňově uznatelného příspěvku na stravování bude činit 51,10 Kč. 

Zbývající část stravenky (minimálně 45 %) z obou položek bude buďto daňově neuznatelným nákladem společnosti, nebo si ji budou hradit zaměstnanci sami. Eventuálně se může jednat o kombinaci daňově neuznatelného nákladu společnosti a úhrady zaměstnanců.

Z účetního pohledu se v případě provize jedná o provozní náklady (účet 518 – Ostatní služby). Zde se bude účtovat v průběhu účetního období, avšak na konci zdaňovacího období bude nutné na základě inventarizace stravenek k poslednímu dni účetního období přeúčtovat provizi vztahující se k nevyčerpaným stravenkám na náklady příštích období (účet 381), eventuálně jako daňově neuznatelný náklad.