Osmihodinová pracovní doba, která je v Evropě a stejně tak i v České republice standardní, není tolik efektivní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zůstat soustředěný po určitou dobu a podávat maximální výkon jednoduše nejde. Člověk se vždy rozptyluje různými věcmi, ale to i proto, aby daný pracovní den byl jaksi snesitelnější. Pokud jsme ale osm hodin denně v práci, je těžké mít uspokojivý soukromý život. Jedná se totiž o třetinu všedního, pracovního dne.

Například Švédsko ale přistupuje k dynamičtější změně, a to ke zkrácení pracovní doby. Již před deseti lety zavedla 36 hodinovou týdenní pracovní dobu i Francie. I v této zemi však diskuse nad prospěšností tohoto opatření stále probíhají. V každém případě však ani pravicové vlády k omezení pracovní doby nepřistoupily a tak se dá předpokládat, že tato doba je už určitým standardem a konsensem ve Francii.

Snížená pracovní doba se jeví jako překážka růstu ekonomiky. Nižší pracovní doba znamená nutnost vyšší zaměstnanosti a tedy i nižší tlak na růst platů. Je přitom sporné, zda nízká pracovní doba, může uchovat produktivitu práce daného zaměstnance. Vyšší zaměstnanost pak také může vést k vyšším nákladům na platy a povinné odvody, které musí zaměstnavatelé odvádět za své zaměstnance.

Mnoho tamních podnikatelů totiž přišlo na to, že méně času stráveného v práci může ve skutečnosti zvýšit produktivitu. Mnoho zaměstnanců tak v zaměstnání stráví až několik hodin činností, která nemá s jejich prací nic společného – kontrolují Facebook, odpovídají na soukromé emaily, pijí kávičky a pomlouvají své kolegy.

Zkrácením pracovní doby se tak kupříkladu Švédové snaží tyto mimopracovní činnosti eliminovat, doufají, že se zaměstnanci dokážou víc soustředit na práci a že nebudou tak ve stresu. Někteří šéfové také uznávají, že méně času stráveného v práci znamená víc času stráveného s rodinou, což ve finále opět prospěje firmě. Její zaměstnanci jsou šťastnější, odpočinutí a výkonnější. Další velkou výhodou je, že zmizí nekonečná jednání, která stejně často končí bez výsledku.

Ve chvíli, kdy je v současné době vše měřeno penězi a hmotnými hodnotami je kratší doba v zaměstnání zajímavým benefitem. Lidé tak mají větší prostor a čas pro vlastní realizaci, čas pro trávení s rodinou, čas trávený svými zájmy a koníčky. Lidé s kratší pracovní dobou jsou navíc dle průzkumů motivovanější a výkonnější. Snaží se totiž kratší čas pracovní doby maximálně a efektivně využít tak, aby stihl veškerou určenou práci a úkoly. Naopak i z našich podmínek známe mnoho případů, kdy zaměstnanci osmihodinovou pracovní dobu tráví na internetu, čtením časopisů, nebo diskusí s kolegy. Dlouhá pracovní doba tak může snižovat koncentraci zaměstnance a nutí ho v práci odsedět, i když má například celou plánovanou práci již hotovou.

Je jasné, že kratší pracovní doba není a to zejména v podmínkách České republiky aplikovatelná plošně. Existují však obory, kde by se kratší pracovní doba velmi dobře uplatnila.