Pro rok 2016 došlo ke zvýšení nezabavitelné částky. Ze mzdy je tedy možné oproti loňsku srážet méně korun.

Od ledna nabylo účinnosti nařízení vlády č. 395/2015 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. Právě díky tomuto nařízení se změnil výpočet pro srážky ze mzdy, neboť došlo ke zvýšení základní tzv. nezabavitelné částky. 
Při výpočtu srážek se postupuje dle občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.). Ten v ustanovení § 278 říká, že povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka (dále jen „nezabavitelná částka“) a způsoby jejího výpočtu jsou stanoveny nařízením vlády České republiky. Jedná se konkrétně o nařízení č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (tzv. nařízení o nezabavitelných částkách).
 
V něm najdeme vymezenou základní částku pro výpočet nezabavitelné částky jako součet životního minima jednotlivce, které činí 3.410 Kč  a normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy, stanovených pro obec velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel, bez ohledu na to, v jaké obci skutečně člověk žije (viz ustanovení § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb.), a to ve výši 5.858 Kč. Součet tedy činí 9.268 Kč.
  
Nezabavitelná částka musí být zaměstnanci ze mzdy vyplacena, tak aby mohl uspokojit své základní životní potřeby. Dále k ní je nutné připočíst i částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
 
Nezabavitelnou částku na osobu povinného tedy dostaneme určením 2/3 ze součtu částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení, tedy určením dvou třetin ze součtu částek 3.410 Kč a 5.858 Kč. Výpočtem jsme získali nezabavitelnou částku ve výši 6.178,67 Kč.
 
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme jako 1/4 z nezabavitelné částky na povinného: 1/4 z 6.178,67 = 1.544,67 Kč.
 
Nařízení dále určuje, na koho se započítává 1/4 nezabavitelné částky, když stanoví, že 1/4 nezabavitelné částky se započítává na manžela povinného, a to i v případě, že má samostatný příjem, přičemž manželé ani nemusí žít ve společné domácnosti, a dále se započítává na dítě, které manželé společně vyživují, a to každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou rodičů.
 
Naproti tomu 1/4 se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže exekuce trvá.

A jak se postupuje při výpočtu přípustné výše srážek ze mzdy?  Nejprve se jednotlivé nezabavitelné srážky sečtou a zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Tato celková nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy a zaokrouhlí na částku dělitelnou třemi.
 Ze zbytku se bez omezení srazí vše nad součet částky životního minima a normativních nákladů na bydlení (tj. nad částku 9.268 Kč).  
Částka rovnající se rozdílu mezi čistou mzdou a celkovou nezabavitelnou částkou se rozdělí na třetiny. Platí však omezení, že maximální výše 1/3 může dosahovat výše 3.089 Kč, což představuje 1/3 z částky 9.268 Kč, ze součtu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení.
 
Pro přednostní pohledávky se srazí ještě 2/3 a pro ostatní pohledávky 1/3:

-první třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob

-druhá třetina je určena pouze pro vydobytí přednostních pohledávek a nejsou-li, vyplatí se povinnému

-třetí třetina se vždy vyplatí povinnému.

Nestačí-li druhá třetina pro uspokojení přednostních pohledávek, převádí se tato část přednostních pohledávek do první třetiny, kde podléhá režimu dle pořadí.
 
Postižitelná výše příjmů se určí jako součet vypočtené třetiny a částky přesahující 9.268 Kč.