Přihlašte se k odběru článků, rozhovorů a novinek od New Wave Service zdarma.
New Wave Service nebude sdílet Váš e-mail s žádnou jinou organizací a umožní Vám kdykoliv se odhlásit.
Nárok na plnou výměru dovolené má pouze zaměstnanec, který u zaměstnavatele pracoval po celý rok. Jestliže u něj neodpracoval celý rok, přichází na řadu krácení dovolené. Podmínky a rozsah krácení dovolené za neodpracovanou dobu stanovuje zákoník práce v § 223.
Celoroční nárok dovolené se krátí v případě, že zaměstnanec neodpracuje pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, alespoň 100 dnů. Nejčastěji se jedná o případy omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz (pozor – doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které zaměstnavatel odpovídá, se však posuzuje jako výkon práce).
Za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů se krátí zaměstnanci dovolená o 1/12 a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o 1/12.
Jako výkon práce se pro účely dovolené posuzuje (viz § 216 odst. 2 zákoníku práce):
Za každou neomluveně zameškanou směnu či pracovní den zaměstnavatel může (ale nemusí) zaměstnanci krátit dovolenou o 1 až 3 dny.
I při krácení dovolené z výše uvedených důvodů musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů.
Zaměstnanci, který nepracoval pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o 1/12.
Dovolenou lze krátit pouze v příslušném kalendářním roce, ve kterém vznikly důvody pro krácení, není možné je přenášet do dalšího roku.