V předchozím článku jsme psali o mimice a právě oční kontakt je s ní úzce spjat jako jádro neverbální komunikace. Oči neslouží pouze jako přijímače informací, ale také vysílají informace, které se už tak, člověk snaží zakrýt. Jak se říká „oko do duše okno“.

Jak už jsme si uvedli, velmi významnou osobou zkoumání prvků neverbální komunikace včetně mimiky a její součástí, především očního projevu, je Paul Ekmen.  V mimice obličeje objevil tzv. mikro výrazy ve tváři, které mohou trvat méně než sekundu, a i když se člověk snaží zakrýt ledacos verbální i neverbálními projevy, tyto mikro výrazy pomohou odhalit pravdu a co člověk opravdu zakrývá.

Oči vypovídají mnoho o osobnosti pozorovaného člověka, vlastnostech, psychickém stavu a zejména o jeho vztahu k pozorovateli. Nikdo nemá v oblibě, pokud druhá osoba při rozhovoru má sluneční brýle, zahalený obličej apod. Pokusy dokázaly, že čím je oční kontakt kratší od druhé osoby, tím se cítíme nepříjemněji. Také je dokázáno, že lidé, kteří nebyli ve vizuálním kontaktu, hodnotili o 50% méně. Vzájemný pohled může být vyvrcholením kladných vztahů, může rozvíjet přátelství či být žádoucí formou vzájemného styku dvou blízkých lidí a současně je také ukazovatelem negativních postojů k druhé osobě či situaci negativními emocemi.

Parametry očního kontaktu při hodnocení pohledu:

Zacílení pohledu – cílem pohledu může být určitá osoba, předmět, objekt či jeho detail.

Délka doby pohledu – na osoby, kterých si vážíme, preferujeme, zajímáme se o ní a máme je rádi, se díváme déle. Příliš utkvělý a dlouhý pohled zvyšuje napětí a podrážděnost. Může být i symbolem provokace. Naopak absence pohledu, může vyvolat dojem opomíjení, ignorování, nezájmu.

Četnost pohledů na různé cíle – ve skupině více lidí, se pozoruje kolikrát a jak dlouho byl pohled na cíl A, B, atd.

Úhel pootevření očních víček - člověk se může dívat přivřenýma očima nebo naopak široce otevřenýma. Lidé jsou schopni rozlišovat až 35 různých úhlů pootevření víček.

Průměr zornice – se mění nejen při změně jasu, ale i při emocionální změně člověka. Citově vzrušený člověk, při zvýšené upřímnosti a otevřenosti, sexuálního zájmu, při požití některých drog včetně alkoholu, při relaxaci a spokojenosti má velký průměr zornic, rozhněvaný člověk naopak malý.

Počet mrknutí – pokud je člověk nervózní nebo v nejistotě, počet mrknutí se zvyšuje. U naštvaného člověka může být až 100 mrknutí za minutu.

Tvary a pohyby obočí – např. spuštěné obočí a výrazně povytažené. Existuje celá škála přechodových stavů.

Tvary vrásek kolem očí – při upřeném pohledu dochází často k deformaci kůže v okolí očí.

Odklon směru pohledu od obličeje – lze se dívat na objekt přímo, nebo také do boku, nahoru a dolů (např. „pošilhávání“, zvednutí očí od psaní či čtení, atd. )