Ikdyž přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovny patří  z hlediska vyplnění k těm jednodušším přesto podnikatelé v něm dělají několik chyb, a ty nejčastější si zde ukážeme.  

1. Nepodání přehledu

První častou chybou, která se týká hlavně OSVČ, které nepodávaly daňové přiznání, je to, že přehled pro zdravotní pojišťovnu vůbec nevyplní. Přehledy musejí podávat i podnikatelé, kteří nemusely podávat daňové přiznání nebo neměly v daném roce žádné příjmy, v tomto případě vyplní přehled s nulovými částkami.

2. Překlepy a chybějící údaje

Kromě “klasického” opomenutí data a podpisu se zapomíná rovněž na vyplnění požadavku na vrácení přeplatku. Stejně tak se vyskytují i početní chyby a překlepy.

3. Špatné vyčíslení zaplacených záloh

Poslední nejčastější chybám je špatně vyplněný řádek úhrnu zaplacených záloh. Buď do nich omylem započítávají i doplatky za předchozí roky, nebo do nich zahrnují platbu, kterou zaplatily v lednu dalšího roku. Jelikož pojistné je splatné vždy zpětně za předchozí kalendářní měsíc, patří lednové platby ještě k datům předchozího kalendářního roku.

4. Chyby u počtu měsíců

Hodně se také chybuje u počtu měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti a hlavně u počtu měsíců, kdy se jich netýkal minimální vyměřovací základ. Zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ začala podnikat například, u měsíců k minimálnímu vyměřovacímu základu je situace opačná. Počítají se totiž jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.

Jedná se o tyto skutečnosti:

a) plátcem pojistného byl i stát; osoby, za které je plátcem pojistného i stát, jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona číslo 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),

b) v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,

c) OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání Přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením OSSZ),

d) OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

e) OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,

f) OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně, nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.

5. Chybějící přílohy

Další chybu je opomenutí přiložit doklady, které potvrzují, že se jich minimální vyměřovací základ netýká. Jedná se především o chyby, kdy:

-      studenti nedokládají potvrzení o studiu,

-      důchodci nedokládají rozhodnutí o pobírání důchodu,

-      ženy na rodičovském příspěvku nedokládají jeho pobírání (potvrzení z úřadu práce),

-      není doloženo čestné prohlášení o péči o dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let, dokládá přímo pojištěnec (otec nebo matka),

-      neoznamují vznik povinnosti státu platit za ně pojistné v případech, kdy pečují o osobu závislou na péči.

Chcete-li mít veškeré přehledy v pořádku zpracované, neváhejte se na nás obrátit http://www.newwaveservice.cz/objednavka-ucetnich-sluzeb.