Tato skutečnost není v rozporu s žádným právním předpisem, neboť zákon běžně umožňuje společný nájem bytů i nebytových prostor. V roce 2009 došlo k novelizaci občanského zákoníku, kdy byl zrušen tehdejší § 19c odst. 2, podle kterého byly do té doby právnické osoby povinny určit své sídlo adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy tam, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. Tato právní povinnost již neexistuje, čímž zákonodárce posvětil legálnost virtuálních sídel. Nové znění zákona zohledňuje také koncepci sídla podle judikatury Evropského soudního dvora.