V dnešním článku si řekneme o změnách, které se vztahují k dani z přidané hodnoty. V roce 2016 vyly schváleny tři novely zákona o DPH.

1. První novela DPH

Jedná se o zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (dále v této kapitole jen „Novela“). Kromě pěti změn ZDPH dále čtyři body novelizují daně z příjmů a jeden změnový bod se týká zákona o správních poplatcích. Podle názvu sice jde o doprovodný (změnový) právní předpis vyvolaný přijetím zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, což ale platí pro úpravy v DPH jen částečně.
 
Tato Novela vyšla v částce 43 Sbírky zákonů rozeslané 13. dubna 2016, což je den vyhlášení i nabytí platnosti. Ovšem s nástupem její účinnosti a tedy s právní závazností je to poněkud složitější, protože je trojí:

·         12/2016 nabývá účinnosti Novela (včetně dvou změn ZDPH), ale se dvěma výjimkami:

-          již od 1. 5. 2016 nabyly účinnosti tři změny ZDPH a jejich přechodné ustanovení,

-          9/2016 nabývá účinnosti jediný bod měnící zákon o správních poplatcích.

Změny DPH účinné od 1. 5. 2016

Došlo převážně k formulačním úpravám zpřehledňujícím pravidla povinné elektronické formy podání na poli DPH, které provázela jedna nepříjemná věcná změna. Pro plátce DPH je podstatné, že zůstal zachován rozsah povinně elektronicky podávaných tzv. formulářových podání (daňová přiznání, kontrolní a souhrnná hlášení), která se periodicky opakují a obsahují soubory údajů uspořádaných v pevně stanovené struktuře.
   
Pro daňová e-podání stanovil Pokyn GFŘ D-24 formát XML a strukturu XSD, na nichž musí správce daně trvat, jinak přijatá data nemůže zpracovat automatizovaným způsobem. Daňová podání firem obsahují významné, citlivé a důvěrné informace, proto musí být jednoznačné, kdo je odeslal. Elektronickou zprávu samozřejmě nelze vlastnoručně podepsat, k obdobnému cíli a důsledku slouží jiné technické nástroje: zaručený e-podpis a datová schránka, které s poměrně vysokou bezpečností jednoznačně identifikují odesílatele.
 
Přípustné způsoby elektronických podání na poli DPH nově speciálně stanoví § 101a odst. 3 ZDPH, takže se neuplatní obecná pravidla stanovená § 71 daňového řádu. Přičemž tyto speciální způsoby se netýkají pouze povinných e-podání, ale také případů, kdy jsou „formulářová podání“ pro účely DPH učiněna elektronicky čistě na základě dobrovolné volby podatele, který mohl podat listinný tiskopis.
 
Podstatné je, že datovou zprávu může i nadále podat odesílatel bez zaručeného e-podpisu i bez datové schránky, a to prostřednictvím Daňového portálu ve dvou krocích:

·  odeslání neautentizované datové zprávy,

·  dodatečná autentizace prostřednictvím potvrzení (zpravidla vytištěný a podepsaný e-tiskopis předložený na podatelně finančního úřadu do pěti dnů).

Avizovanou věcnou novinkou Novely je změna právní kvalifikace povinně elektronických podání na poli DPH. Zatímco do konce dubna 2016 byl chybný formát nebo struktura datové zprávy pouhou vadou podání, kterou bylo možno na výzvu správce daně opravit při zachování původního dne podání, tak od května 2016 se již jedná o důvod právní neúčinnosti podání (jako by nikdy nebylo podáno). A neúčinné je nově i případné listinné podání, které mělo být učiněno elektronicky. 

 
Praktické doporučení: Daňová přiznání a hlášení o DPH podávat raději přes zmíněný Daňový portál, nebo si na něm alespoň nechat před odesláním ověřit formát a strukturu.

Změny DPH účinné od 1. 12. 2016

Hlavním úkolem zákona o (elektronické) evidenci tržeb je snaha o daňové zviditelnění a návazně i zdanění plateb v hotovosti za zboží a služby. 
Další změnou bude snížení DPH ze současných 21 % na 15 %, a to u všech služeb restaurací a pohostinství, s výjimkou prodeje alkoholických nápojů a cigaret.
 
Ohledně zmíněného segmentu ekonomiky jsou doposud ve zmíněné první snížené sazbě 15 % pouze ubytovací služby; případně včetně snídaní ubytovaných hostů, které jsou považovány za tzv. vedlejší plnění. Což se od prosince změní, jelikož v Seznamu služeb podléhajících 15% DPH (Příloha č. 2k ZDPH) přibydou:

·         56 Stravovací služby, podávání nápojů:

-       pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až § 59 nebo

-       pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo

-       tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.

Číselné označení (56) je kód statistické klasifikace produkce CZ-CPA, do něhož jsou zatříděny právě stravovací služby. A jelikož nově přibyl odkaz na kód nomenklatury celního sazebníku, bylo doplněno, že tímto kódem se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném znění.
 
Kromě alkoholu a tabákových výrobků, které zůstávají v základní sazbě 21 %, se sazba 15 % nevztahuje ani na stravovací služby, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně speciálním ustanovením:

-       § 57 ZDPH – stravovací služby poskytované v souvislosti s výchovou a vzděláváním, tj. stravování žáků ve školních jídelnách,

-       § 58 ZDPH – stravovací služby v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb,

-       § 59 ZDPH – stravovací služby v souvislosti s poskytováním sociálních služeb.

Také je vhodné si uvědomit, že nové přeřazení do první snížené sazby daně se a priori týká pouze stravovacích služeb. Proto samozřejmě v základní sazbě daně zůstává dodání alkoholických nápojů, tabákových výrobků a dalšího doplňkového sortimentu, které jako dosud zůstává dodáním (prodejem) zboží, nikoli službou.

2. Druhá novela DPH

Jedná se o zákon č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her (dále zde jen „Novela“). Vyšel v částce 76 Sbírky zákonů rozeslané 15. 6. 2016 a novelizuje 19 zákonů – kromě ZDPH třeba i daně z příjmů. Účinnosti nabude až 1. ledna 2017 – stejně jako dva nové zákony, které má v názvu – s výjimkou úprav zákona o správních poplatcích (účinné od vyhlášení 15. 6. 2016) týkajících se povolení k nově vymezeným hazardním hrám, o něž lze žádat již nyní.
 
Co se týče změn ZDPH, tak skutečně pouze „technicky“ a formulačně reagují na nahrazení stávajícího zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, novým zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. 
Hlavním úkolem celého komentovaného doprovodného zákona bylo pouze formální (legislativně-technické) nahrazení dosavadního pojmosloví „loterie a jiné podobné hry“ novým kratším označením „hazardní hry“. Což se nemohlo vyhnout ani zákonu o DPH, protože je v něm provozování této činnosti (služby) vymezeno jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.
  
3. Třetí novela DPH

Jedná se o zákon č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona (dále jen „Novela“). Česká republika je součástí širší celní unie zahrnující celou Evropskou unii, kde proto logicky musejí platit jednotné celní předpisy. Z celního hlediska je totiž obecně celý prostor EU jedním celním územím, o dovoz a vývoz proto jde pouze při přemístění zboží z prostoru mimo EU dovnitř, resp. naopak. V českém celním zákoně proto najdeme už jen okrajová témata, zatímco stěžejní celní problematika je náplní příslušných unijních předpisů.
 
Příchodem nového nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, a doprovodných norem došlo od května 2016 k zásadní změně. Je nasnadě, že tak zásadní změna celních pravidel EU se musela projevit rovněž v celé řadě tuzemských právních předpisů souvisejících s danou oblastí. Na české poměry jen s mírně opožděnou účinností 29. 7. 2016 byl přijat nový celní zákon č. 242/2016 Sb., ovšem nás zajímá především jeho doprovodný (změnový) předpis – tedy naše „3. Novela“. Tato vyšla v částce 95 Sbírky zákonů rozeslané 29. 7. 2016 a novelizuje 45 zákonů (kromě ZDPH třeba i zákon o spotřebních daních).
 
Nabytí účinnosti neboli právní závaznosti je rozděleno do tří kroků:

·  29. 7. 2016 nabyla účinnosti Novela (včetně 41 změn ZDPH), s těmito drobnými výjimkami:

-       8/2016 nabyla účinnosti jediná změna trestního řádu a tři změny zákona o celní správě,

-       9/2016 nabude účinnosti jedna změna DPH (místně příslušným správcem daně osoby, která v ČR nemá sídlo ani provozovnu, nebude FÚ pro Prahu, ale FÚ pro Moravskoslezský kraj, důvodem tohoto „papírového“ přesunu je snaha o odlehčení trvale přetíženého centra).