Pokud by musel poplatník platit daně pouze jednorázově po podání daňového přiznání nebylo by to pro něj ani pro stát praktické, proto se daně platí předem ve formě záloh.

Výše a četnost placení záloh na daň z příjmů se jak u fyzických, tak u právnických osob odvíjí od tzv. poslední známé daňové povinnosti.

Poslední známá daňová povinnost je částka, kterou si sám poplatník vypočítal a uvedl v daňovém přiznání za bezprostředně předcházející zdaňovací období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového přiznání.

Důležitým pojmem v souvislosti se zálohami je také zálohové období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

Poplatníci platí zálohy buď ve výši 40 %, nebo 25 % poslední známé daňové povinnosti:

-       40 % poslední známé daňové povinnosti – 2× ročně (15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období) – poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč,

-       25 % poslední známé daňové povinnosti – 4× ročně (k 15. dni třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období) – poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč.

Výše a periodicita placení záloh je stejná jak pro fyzické „podnikající/pronajímající osoby“, tak pro právnické osoby a výše zálohy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Zálohy při souběhu podnikání a zaměstnání

Pokud souběžně podnikání a jste zaměstnán a pokud činí dílčí základ daně ze závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů, dále jen „ZDP“), ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, méně než 15 % celkového základu daně, platí se zálohy z celkového základu daně v plné výši.

Pokud činí dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, 15 % a více, avšak méně než 50 % celkového základu daně, platí se zálohy v poloviční výši.

Zálohy neplatí poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň – a tento základ daně tvoří 50 % nebo více z celkového základu daně. Takovýto poplatník odvádí zálohy pouze z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) prostřednictvím svého zaměstnavatele.

Zálohy dále neplatí:

-       poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč,

-       obec nebo kraj,

-       zůstavitel ode dne smrti,

-       fyzická osoba z příjmů podle § 10 ZDP – ostatní příjmy,

-       poplatník, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů (je třeba oznámit správci daně).

 
V případě, že by se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího nebo delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců.

Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího nebo delšího než 12 měsíců, se vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani a vynásobí se číslem 12.