V úvodní části Zákona o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb. v § 2 jsou vymezeny všechny pojmy. My si vyjmenujeme následně ty základní.

Spotřebitel je fyzická osoba nakupující výrobky či využívající služby nesloužící pro svou podnikatelskou činnost s těmito výrobky nebo službami ani v rámci samostatného výkonu svého povolání.

Př. Pokud si koupíme výrobek či službu jako podnikatelský subjekt pro osobní účely, nemůžeme se při reklamačním řízení odvolávat na ustanovení Zákona na ochranu spotřebitele.

Prodávající je podnikatelem, který prodává výrobky nebo poskytuje služby spotřebiteli.

Zákon o ochraně spotřebitele se rovněž vztahuje na osoby, které na ulici nabízejí např. plody ze zahrady či květiny, protože prodávajícím se také rozumí fyzická osoba prodávající spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny.

Výrobce je podnikatel, který zhotovil výrobek či jeho součást nebo poskytl služby, který vytěžil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval, anebo se za výrobce označil.

Dovozce je každý podnikatel, který uvede na trh výrobek z jiného než členského státu EU.

Dodavatel je každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím podnikatelů dodal prodávajícímu výrobky.

Výrobek je věc nebo jiné hodnoty určené k nabídce spotřebiteli, které mohou být předmětem právního vztahu.

Nebezpečným výrobkem se rozumí takový výrobek, který z důvodu vady, špatnou či nedostatečnou informovaností sám o sobě představuje nebezpečí ohrožení zdraví, života i majetku. Výrobkem nebezpečným je také samozřejmě výrobek zaměnitelný s potravinou, ať už tvarem, vůní apod. zejména pro děti.