V dnešním článku si povíme něco o srážkové dani. Každý zaměstnanec ze svého platu odvádí daň ze závislé činnosti. Tuto daň za něj odvádí jeho zaměstnavatel jako plátce daně.

Vyúčtování srážkové daně provádí plátce (firma, podnikatel) za své zaměstnance z dohod o provedení práce.  

Daň vybíranou srážkou provádí plátce daně, a to při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Srážková daň se odvádí na finanční úřad do konce následujícího kalendářního měsíce, ve kterém byla povinnost daň srazit.
 
Vyúčtování o srážkové dani má povinnost podávat plátce dle výše uvedených kritérií a lhůt, které nelze prodloužit. Správce daně však může lhůtu prodloužit, ale není na to zákonný nárok, jako bývá např. při podávání přiznání k daním z příjmů prostřednictvím daňového poradce.
 
Daň vybíraná srážkou se odvádí na číslo bankovního účtu finančního úřadu příslušné pro konkrétní kraj. S předčíslím daňového účtu 7720 v případě srážky daně z příjmu, který byl vyplacen fyzické osobě, a na 7712 z příjmu, který byl vyplacen právnické osobě.

Zdanění srážkovou daní podle zvláštní sazby je v principu (až na výjimky dle § 36 odst. 7, 8 a § 38k odst. 7 ZDP) konečné zdanění příjmů nepřímým způsobem u plátce příjmu, pokud je současně i plátcem daně. 

Vyúčtování podává plátce daně odděleně za daně vybrané srážkou poplatníkům, kteří jsou fyzickými osobami, a poplatníkům, kteří jsou právnickými osobami. Vyplácí-li, poukazuje-li nebo připisuje-li plátce daně úhrady ve prospěch jak fyzických, tak i právnických osob, bude předkládat vyúčtování dvě.
 
Srážková daň zvláštní sazbou daně je konečnou daní kromě výjimek v zákoně uvedených pro příjmy:

-       z dohod o provedení práce do 10 000 Kč za kalendářní měsíc za podmínek podle § 6 odst. 4 ZDP u zaměstnance s dodatečně podepsaným prohlášením u zaměstnavatele podle § 38k odst. 7 ZDP v rámci ročního zúčtování, kdy např. zaměstnanec u zaměstnavatele oprávněného k provedení ročního zúčtování záloh nepodepsal prohlášení v průběhu roku, ačkoliv neměl souběžně podepsané u jiného zaměstnavatele, nebo např. u zaměstnance, který využije možnost zahrnout příjmy podrobené srážkové dani do svého přiznání k daním z příjmů fyzických osob a sraženou daň započítá na své celoroční příjmy a daň,

-       taxativně vyjmenované v § 36 odst. 6 ZDP, tj. např. u daňového rezidenta, jemuž plynou úrokové příjmy ze státních dluhopisů, které tento poplatník pořídil z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance,

-       u daňových rezidentů EU nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, pokud jde dle § 22 odst. 1 písm. b), c), f), g) ZDP o příjmy ze zdrojů v ČR ze zaměstnání, ze služeb, z nezávislého povolání, náhrady za použití průmyslového vlastnictví, autorské náhrady, z úroků z úvěrových finančních nástrojů, z užívání movité věci na území ČR, odměn členů orgánů právnických osob, ze sankcí ze závazkových vztahů, dále o příjmy ze svěřenského fondu a bezúplatné příjmy, které zahrnou do daňového přiznání při započtení sražené daně na celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů v ČR, za které se v ČR podává daňové přiznání.

Za správnost a včasnost sražení a odvodu srážkové daně je odpovědný plátce, přes kterého lze i požádat správce daně o vydání potvrzení pro zahraniční daňové nerezidenty.
 
Vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně se podává v obecné lhůtě podle § 137 odst. 2 DŘ, tj. do tří měsíců po uplynutí kalendářního roku. Splatnost této daně je v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování, pokud z takového vyúčtování nějaká splatnost ještě plyne. Většinou totiž vyúčtování srážkové daně zahrnuje spíš jen přehled, kdy, kolik mělo být a bylo odvedeno.
 
Ale samozřejmě, že se může stát, že došlo například během roku k pochybení při výpočtu, odvodu, nebo se podává za konkrétní úkon, kdy se musí daň srazit a odvést a v tom případě dochází k doplacení daně ve lhůtě společné pro podání vyúčtování. Odchylné lhůty např. při zániku nebo úmrtí plátce jsou uvedeny v daném tiskopisu vyúčtování.
 
Zvláštní sazba daně ve výši 15 % se týká např. mimo jiné následujících příjmů:

-       klasických dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele, pokud nemá poplatník (zaměstnanec) podepsané prohlášení,

-       plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů (vkladní knížky, listy, běžné účty apod.), které nejsou určeny k podnikání,

-       z cen a výher v loteriích a podobných hrách, jakožto i v reklamních soutěžích a slosováních, veřejných a sportovních soutěžích,

-       z účasti v akciové společnosti a z podílu na zisku u společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti, stejně jako i z podílu na zisku tichého společníka,

-       z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,

-       z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva při zániku jeho členství v družstvu,

-       z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál apod.,

-       ze zdrojů na území České republiky u poplatníků, kteří jsou daňoví nerezidenti v ČR.

Obě tyto sražené daně, tj. zálohovou i daň sraženou podle zvláštní sazby (srážkovou daň), musí plátce (zaměstnavatel) vždy řádně vyúčtovat. To se provádí na formulářích:

-       Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti (zálohová daň ze mzdy)

Pokud je plátce registrován k této dani, musí podávat vyúčtování tak jako tak bez ohledu na to, zda nějakou zálohovou daň srážel či nikoliv, tedy i nulové vyúčtování.

-       Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (srážková daň)

Pokud podáváte vyúčtování zálohové daně v papírové formě, musíte jej podat do 1. 3. 2017. Pokud elektronicky, stačí do 20. 3. 2017 za rok 2016. Vyúčtování srážkové daně má termín 3. 4. 2017.