I v roce 2017 nás čeká řada zněn v oblasti daně z příjmu. O těch nehlavnějších změnách si řekneme v tomto článku.

1. Daňové zvýhodnění na děti

Opět dojde ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě. 
Od roku 2017 dojde k dalšímu zvýšení tohoto zvýhodnění na druhé dítě na 19 404 Kč ročně (resp. 1 617 Kč měsíčně) a na třetí a další dítě na 24 204 Kč ročně (resp. 2 017 Kč měsíčně).

Za vyživované dítě bude nově (od 1. 1. 2017) považováno zletilé dítě, kterému není invalidní důchod třetího stupně přiznán (ne jako dosud zletilé dítě, které tento důchod nepobírá).

Na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, se daňové zvýhodnění zvyšovalo na dvojnásobek. Dvojnásobné zvýšení zůstává, ale upřesňuje se „na okamžik, ke kterému nárok na toto zvýhodnění vzniká“ – již to tedy není datum vydání průkazu ZTP/P (uvedené na tomto průkazu), ale datum rozhodnutí o přiznání tohoto průkazu.
 
Daňový bonus na vyživované dítě může nadále uplatnit poplatník, který dosahuje ročního příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Na rozdíl od roku 2016 se však do těchto příjmů započítávají pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) a příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání). Od roku 2017 se již do těchto příjmů nezapočítávají příjmy z kapitálového majetku ani příjmy z pronájmu.

2. Srážková daň u zaměstnání malého rozsahu

Srážková daň (15 %) bude uplatňována i u příjmů ze závislé činnosti do 2 500 Kč měsíčně. Tato částka (2 500 Kč) je shodná s částkou pro příjmy ze závislé činnosti „malého rozsahu“, známé z pojistného na sociální zabezpečení.

3.  Příjmy z prodeje podílů v obchodních korporacích fyzických osob

Příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci byl osvobozen (u fyzických osob) od daně, pokud doba mezi nabytím a úplatným převodem činila více než 5 let.
V roce 2017 (a podle přechodných ustanovení už i v roce 2016) se tedy osvobození nebude vztahovat pouze na nepeněžité plnění ve prospěch vlastního kapitálu.

4. Doba odepisování nehmotného majetku

Nehmotný majetek odepisujeme buď podle doby (určité), na kterou máme „užívací právo“, nebo v ostatních případech podle konkrétního druhu tohoto majetku rovnoměrně bez přerušení takto:

-       audiovizuální díla – 18 měsíců

-       software – 36 měsíců

-       nehmotné výsledky výzkumu a vývoje – 36 měsíců

-       ostatní nehmotný majetek – 72 měsíců.

Od roku 2017 bude mít poplatník možnost tyto striktně dané doby odepisování považovat za minimální a jejich počet zvýšit. Tato změna však platí až na majetek, u něhož bude odepisování zahájeno v roce 2017.

5. Odepisování technického zhodnocení ekonomickým uživatelem

Do konce roku 2016 můžou technické zhodnocení k hmotnému majetku odepisovat (při přenechání věci) pouze nájemci nebo uživatelé u pronajatého majetku nebo majetku pořízeného formou finančního leasingu.
 
Od roku 2017 se rozšiřuje možnost odepisovat technické zhodnocení i na ostatní případy, kdy dochází k přenechání věci k užívání někomu jinému (nejen tedy na případy nájmu nebo finančního leasingu).
 
Jedná se o případy, kdy:

-technické zhodnocení hradí poplatník, který má právo k užívání hmotného majetku, na kterém provedl technické zhodnocení

-technické zhodnocení nezvyšuje ocenění majetku u vlastníka

-realizace technického zhodnocení proběhla s písemným souhlasem vlastníka

-technické zhodnocení je zařazeno do stejné odpisové skupiny jako zhodnocovaný majetek.

6. Vrácení zaplacené zálohy na podíl na zisku a sražené daně při změně společníka

K poměrně nové úpravě problematiky záloh na podíl na zisku přibude od roku 2017 nové ustanovení zákona o daních z příjmů, podle kterého, pokud se vrací vyplacená záloha na podíl na zisku poté, co došlo k převodu nebo přechodu podílu na obchodní korporaci, náleží právo na vrácení neoprávněně sražené daně vztahující se k vyplacené záloze na podíl na zisku poplatníkovi, kterému vznikla povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku.
 
Převodem nebo přechodem podílu se zásadně převádějí všechna práva a povinnosti s podílem spojena, tj. práva a povinnosti plynoucí z účasti na obchodní korporaci, tedy jak právo na doplatek podílu na zisku, tak povinnost vyplacenou zálohu nebo její část vrátit – nebylo-li rozhodnuto orgánem obchodní korporace o rozdělení zisku vůbec nebo nejsou-li splněny podmínky pro jeho výplatu, nebo stanovený podíl na zisku nedosahuje výše vyplacené zálohy.
 
Povinnost vrátit zálohu má nový nabyvatel podílu, nikoliv původní vlastník podílu, kterému byla vyplacena záloha. Sražená daň z této vrácené zálohy pak patří také novému nabyvateli podílu, který má povinnost zálohu vrátit.
 
Pokud by poplatník měl pochyby o správnosti této sražené daně, může požádat plátce daně o vysvětlení nově až do dvou let ode dne sražení daně.