Pracovní prostor, který firma poskytuje svým zaměstnancům, ovlivňuje pracovní výkonnost a efektivitu práce i kreativitu zaměstnanců, stejně jako jejich spokojenost či štěstí v práci, které s pracovním nasazením úzce souvisí. A to bez ohledu na požadavky, které na prostor a jeho vybavení kladou pravidla bezpečnosti práce nebo ergonomie.

Z uzavřených kanceláří přešly firmy na open space, tedy jeden otevřený sdílený prostor – výhodný spíš pro zaměstnavatele než pro zaměstnance. Dalším posunem je přechod na flexibilní pracoviště, v nichž si pracovní místo vybírá sám zaměstnanec podle toho, kde se mu pracuje nejlépe a které zrovna nejlépe vyhovuje charakteru jeho momentálního pracovního úkolu. Pro někoho je to uzavřená kancelář, pro jiného sdílený prostor a pro dalšího třeba místnost s kávovarem a lednicí. Jiné místo se hodí pro samostatnou intelektuální práci, jiné ve chvíli, kdy je třeba pracovat v týmu.

Mezinárodní firma Gensler, která se zabývá architekturou, designem a plánováním, tvrdí ve své dva roky staré předpovědi trendů: organizace, jež jsou na špici, vědí, že dobře designovaný pracovní prostor zlepšuje výkon, urychluje inovace, vytváří zdravou firemní kulturu a je klíčovým prvkem pro dosahování firemních cílů. Tvrdí také, že se prostředí především bude přizpůsobovat pracovní akci a pracovnímu stylu. Nikoliv naopak. Lidé v práci totiž potřebují být soustředění, ale zároveň spolupracovat – na to se musí adaptovat prostor i jeho vybavení.

Novým organizačním modelem se tak stává network týmů. A jedním z klíčových slov potom je coworking založený na sdílení.

Pohledy na trendy, které se týkají vývoje pracovního prostoru, vycházejí z různých východisek. Jedni vidí budoucí kanceláře hlavně skrze rychlý vývoj technologií, včetně robotizace, a jejich vliv na práci. Zmíněné trendy zasazují do inteligentní kanceláře, která zvládne udržovat přívětivé klima pomocí regulace topení, klimatizace nebo žaluzií proti slunci, ale i monitorovat chování či náladu zaměstnanců. Jak už to ale často s trendy bývá, jeden trend jde ruku v ruce s trendem zcela opačným. Existuje tedy také přístup, který spojuje budoucnost pracovního prostředí spíš s větším sepětím s přírodou, neboť takové propojení považuje z psychologického hlediska pro člověka nezbytné. Přístup vychází z konceptu amerického biologa Edwarda O. Wilsona (mimo jiné také světově uznávaného odborníka na sociobiologii a studium mravenců a jejich chování), který se nazývá biofilie. A v praxi se oba pohledy často doplňují.

Vnést v urbanizovaném světě do prostorů prvky, které umožňují přímé (zelené střechy, parky či jezera) nebo nepřímé (přírodní barvy nebo materiály) spojení s přírodou, může lidem pomoci s duševní hygienou, oddechnout si od každodenní práce a zachovat si pozitivní well-being.  Když se do pracovního prostředí zakomponuje jenmalý kousek přírody (včetně denního světla), může to mít velký dopad na to, jak se zaměstnanci cítí, když přijdou do práce, a jak spokojení, kreativní a produktivní pak během práce jsou. Například se také ukázalo, že absence okna v kanceláři souvisí s menší kreativitou zaměstnanců.

3 praktická doporučení pro současnou kancelář

1.       Dejte víc vlivu zaměstnancům a umožněte jim pracovat s prostorem a v prostoru flexibilně podle jejich potřeb.

2.       Myslete na různé věkové skupiny zaměstnanců a na to, že každá z nich má jiné hodnoty, přesvědčení a očekávání a i v pracovním prostředí preferuje něco jiného.

3.       Pusťte do kanceláře denní světlo, vzduch, květiny a jiné přírodní elementy, zvýšíte tím produktivitu i kreativitu zaměstnanců.