Při pobírání starobního důchodu můžete být zaměstnáni, podnikat, pronajímat nemovitosti nebo mít jiné zdanitelné příjmy. Jak je to ale se zdaněním o tom si řekneme v dnešním článku.

1. Příjmy ze zaměstnání

Zdaňování těchto příjmů je stejné  jako u ostatních zaměstnanců, a to včetně odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Jen u zdravotního pojištění není nutné navyšovat vyměřovací základ do minimální mzdy, protože důchodci patří mezi osoby, za které platí pojistné stát.

Vzhledem k tomu, že za důchodce je plátcem pojistného stát, je nejvýhodnější využít dohody o provedení práce. Ta je sice limitovaná počtem 300 hodin za rok, na které může být uzavřena, ale zato do částky 10.000 Kč hrubého nepodléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění, které důchodce ani sám za sebe nemusí hradit.

2. Příjmy z podnikání

Jako OSVČ má starobní důchodce možnost využít stejné výdajové paušály pro podnikatele, které nabízí § 7 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), včetně zastropování paušálů.

 OSVČ může uplatnit výdaje ve výši:

-       80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky1.600.000 Kč,

-       60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky1.200.000 Kč,

-       30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600.000 Kč,

-       40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky800.000 Kč.

Výhodu má důchodce u zdravotního pojištění v tom, že nemusí doplácet pojistné do minimálního vyměřovacího základu. Pro účely sociálního pojištění je podnikání důchodců považováno za vedlejší činnost, což znamená, že pokud nedosáhne rozhodné částky z daňového základu, nemusí sociální pojištění vůbec platit, protože OSVČ nebude účastna důchodového pojištění (pro rok 2016 je tato hranice stanovena na 64.813 Kč).
 
Pokud OSVČ chce odejít do předčasného starobního důchodu, musí být až do doby řádného starobního důchodu zachován status vedlejší činnosti, aby zůstal nárok na předčasný starobní důchod.

3. Příjmy z pronájmu

Vzhledem k tomu, že příjmy z pronájmu nepodléhají zdravotnímu ani sociálnímu pojištění, nenajdeme rozdíl ve zdaňování těchto příjmů mezi důchodci a jinými pronajímateli. Všichni mohou využít 30% výdajový paušál až do limitu příjmů 2.000.000 Kč. 

4. Zdaňování důchodů

Starobní důchod je prvotně osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP. Existují však dvě výjimky, při jejichž porušení může být důchod zdaněn.
 
První výjimkou je limit 36násobku minimální mzdy (pro rok 2016 platí 9.900 Kč měsíčně, limit tedy je 356.400 Kč), při jehož překročení se musí pravidelně vyplácený důchod nad tento limit zdanit. Hranice tedy platí při pravidelně vypláceném důchodu, nikoli pro situaci, kdy by byl starobní důchod vyplacen jednorázově za více období najednou.
 
Druhá výjimka pro zdaňování důchodů je uvedena dále v § 4 odst. 3 ZDP a týká se těch důchodců, kteří přesáhnou částku 840.000 Kč za rok v součtu svých příjmů podle § 6 (příjmy ze zaměstnání) a dílčích základů daně podle § 7 (příjmy z podnikání) a podle § 9 (příjmy z pronájmu). Při překroční této hranice tedy musí být zdaněn i pravidelně vyplácený důchod.