Od 1. 5. 2016 došlo ke změnám v zákoně č. 113/2016 Sb. o DPH.

Jednou ze změn je navrhované rozšíření aplikace režimu přenesení daňové povinnosti na dodání zboží dodávaného v tuzemsku osobou zde neusazenou jiné osobě registrované k DPH v ČR. Režim přenesení daňové povinnosti by se neaplikoval, pokud by dodavatel byl v České republice registrován jako plátce DPH.

 Režim reverse charge přenáší povinnosti plátce přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku na plátce. Novela zároveň dává dodavatelům možnost požádat o zrušení registrace a nefakturovat s českou DPH, pokud splní všechny ostatní zákonné podmínky pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti.

Mění se také nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. Toto nařízení doplňuje do seznamu věcí, které spadají do režimu reverse charge, další položky v rámci elektronických komunikací při poskytování velkoobchodních služeb v souladu se zákonem o elektronických komunikacích (zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů).
 
To znamená, že by se přenesení daňové povinnosti neuplatnilo u těchto služeb pro konečné spotřebitele konkrétních služeb (např. volání, datové přenosy, posílání textových a multimediálních zpráv apod.), ale na velkoobchodní zprostředkovatele těchto služeb. Účinnost nařízení je navrhována na 1. červenec 2016.

V souvislosti s přijetím na začátku zmiňovaného zákona č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, což je doprovodný zákon k zákonu č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, bylo s účinností od 1. 5. 2016 novelizováno ustanovení § 101a zákona o DPH týkající se elektronické formy podání, jakožto další, související paragrafy zákona o DPH.

 Nově musí být podání uskutečněno výhradně datovou zprávou v odpovídajícím formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, jinak je neúčinné a pohlíží se na něj, jako kdyby vůbec nebylo podání učiněno, a to se všemi právními důsledky. Takové podání je nutné učinit znovu v odpovídajícím formátu a struktuře. Proto veškerá podání učiněná vůči správci daně vztahující se nejen k DPH (jako např. přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení, přihláška k registraci, přílohy apod.) se musí řídit Pokynem D-24, kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy, tj. formát XML.
  
Další významnou navrhovanou změnou, které se snad v brzké budoucnosti dočkáme v rámci novelizace zákona o DPH, je možnost vyloučení či prominutí pokuty za opožděné podání kontrolního hlášení k DPH. Vyloučení vzniku pokuty ve výši 1 000 Kč za nepodání kontrolního hlášení lze použít pouze jednou za kalendářní rok a není nutné správce daně žádat o vyloučení této pokuty.
 
Výše uvedené však platí jen v případě, kdy plátce daně podá kontrolní hlášení opožděně, aniž by byl vyzván správcem daně. Nicméně o prominutí pokuty se žádat musí, a to nejpozději do tří měsíců ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.

Díky novele se má také změnit lhůta pro reakci na výzvu z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů. Finanční úřady by mohly rozhodnout i o prominutí pokuty, která se bude týkat sankcí ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč.