Nakupujete zboží v zemi EU a následně ho prodáváte v ČR? Řekneme si jak je to s DPH.

Aby byl dovoz předmětem daně, musí být splněny současně tři podmínky. A to:pořízení z jiného členského státu EU za úplatu, uskutečněné v tuzemskou osobou povinnou k dani. Úplatou se rozumí zaplacení v penězích nebo poskytnutí nepeněžitého plnění. Tuzemsko je samozřejmě území České republiky a osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba uskutečňující ekonomické činnosti. Jestliže nebude některá z podmínek splněna, nebude dovezené zboží předmětem daně z přidané hodnoty.

Předmětem daně rovněž není pořízení daně z jiného členského státu v případech, kdy by bylo v tuzemsku od daně osvobozeno (§ 68 zákona o DPH). Dále zboží, které pořídila osoba povinná k dani – neplátce DPH do částky 326 tisíc korun hodnoty pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce. Předmětem daně je naopak vždy pořízení dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem daně spotřební.

 Zboží, které je tedy předmětem daně tzn., že a povinná registrace k DPH bude záležet na celkové hodnotě dodávaného zboží. Dle § 94 zákona se osoba povinná k dani, která pořizuje zboží z jiného členského státu, stává plátcem DPH dnem, kdy jeho hodnota zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 326 tisíc korun. Nezapočítávají se nové dopravní prostředky a zboží, které podléhá spotřební dani. Přihlášku k registraci podává podnikatel finančnímu úřadu do 15 dní. Daň se přiznává jen ze zboží, které stanovený limit překročí.

Jak určit den uskutečnění zdanitelného plnění?

Pokud plátce obdrží po pořízení zboží doklad, nejedná se ještě o doklad daňový. Tím se stává až po doplnění dalších údajů. Tento okamžik se považuje za jeho vystavení. Tuzemský podnikatel tedy obdrží od dodavatele z jiného členského státu doklad s náležitostmi dle § 35 zákona o DPH, na který doplní další předepsané údaje. Jedná se o:

-       datum uskutečnění zdanitelného plnění

-       sazbu daně

-       výši daně

-       datum, k němuž byly údaje doplněny.

Při pořízení zboží z EU s místem plnění v tuzemsku se DPH dle § 25 přiznává k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém bylo zboží pořízeno. Kdyby byl ale doklad vystaven před patnáctým dnem následujícího měsíce, vzniká povinnost přiznat daň k datu vystavení daňového dokladu.

Pro stanovení základu daně se použije částka bez daně, přepočtená z cizí měny na české koruny. Využije se buď denní kurz vyhlášený Českou národní bankou, nebo pevný kurz, tak jak má podnikatel upraveno ve své účetní směrnici.

Nárok na odpočet daně a daňové přiznání

Plátce DPH musí z dovezeného zboží přiznat daň. Jedná se o tzv. samovyměření daně. Na druhou stranu má i nárok na odpočet daně. Prakticky to znamená, že v daňovém přiznání na řádek číslo 3 nebo 4 uvede hodnotu pořízeného zboží se základní nebo sníženou sazbou daně. Nárok na odpočet si uplatní vyplněním řádku číslo 44 a 45. Je tedy jasné, že celkový výsledek z dovozu zboží je z hlediska DPH nulový, protože samovyměření daně i nárok na odpočet lze uplatnit v jednom daňovém přiznání. To se ovšem týká jen dovozu. Z následného prodeje zboží v tuzemsku pak samozřejmě plátce DPH odvede daň na výstupu.