V tomto článku si řekneme, za jakých podmínek může být přidělena práce osobě na mateřské či rodičovské dovolené a může vůbec žena pracovat v době šesti týdnů po porodu.

1. Výkon práce na mateřské dovolené

Je třeba odlišit pojem peněžitá pomoc v mateřství (PPM), což je nemocenská dávka vyplácená Českou správou sociálního zabezpečení, od dávky státní sociální podpory – rodičovského příspěvku. Mateřská a rodičovská dovolená patří podle zákoníku práce mezi omluvené překážky v práci na straně zaměstnance.

Jestliže zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, nemůže vykonávat práci sjednanou v pracovní smlouvě. Zaměstnankyně může u svého zaměstnavatele vykonávat po dobu mateřské dovolené jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě.

Pro jiného zaměstnavatele může vykonávat i stejný druh práce, ovšem s ohledem na ustanovení § 304 odst. 1 zákoníku práce by se nemělo jednat o činnost shodnou s předmětem činnosti svého zaměstnavatele. Jinak by potřebovala jeho předchozí souhlas.

2. Výkon práce na rodičovské dovolené

Podmínky pro pobírání rodičovského příspěvku jsou stanoveny zákonem o státní sociální podpoře. Souběh pobírání rodičovského příspěvku a zaměstnání možný je. Důležité je zajištění péče o dítě po dobu výkonu práce jinou zletilou osobou. Zaměstnankyně může vykonávat u jiného zaměstnavatele práce stejného druhu, které byly sjednány v pracovní smlouvě s dosavadním zaměstnavatelem, i práce jiného druhu. V případě práce pro jiného zaměstnavatele je opět třeba brát zřetel na omezení v souladu s ustanovením § 304 zákoníku práce (shodný předmět činnosti zaměstnavatele).

3. Výkon práce v šestinedělí

Podle některých právních výkladů je nezbytné v zájmu ochrany zdraví ženy považovat za minimální dobu mateřské dovolené dobu 6 týdnů po porodu. Po tuto dobu nesmí zaměstnavatel umožnit zaměstnankyni výkon jakékoliv práce. Podle názoru odborníků z inspektorátu práce to však za určitých podmínek možné je. Odkazují na ustanovení § 195 odst. 5 zákoníku práce, kdy nesmí být mateřská dovolená v souvislosti s porodem nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. To se však týká jen pracovního poměru, z něhož je odvozena mateřská dovolená. Nesmí se však jednat o stejný druh práce, který by jinak dotyčná vykonávala v pracovním poměru, neboť dle ustanovení § 34b odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zákoník práce pak ani výslovně nezakazuje ženám v šestinedělí vykonávat práci u jiného zaměstnavatele.