Dluhopisy patří mezi jednu z možností financování obchodních společností. Od roku 2012 už není potřeba schvalovat emisní podmínky dluhopisů Českou národní bankou, v důsledku toho se v České republice zvýšil počet emisí dluhopisů.

Typy emise

Existují 2 typy emise dluhopisů – emise vlastní nebo emise cizí. V případě emise vlastní zabezpečuje všechny potřebné úkony i samotnou realizaci emitent sám. U emise cizí se o tyto potřebné činnosti postará zprostředkovatel, který má dostatek znalostí a zkušeností. Technicky může emise podnikových dluhopisů proběhnout formou veřejné emise nebo soukromé emise. U veřejné emise jsou dluhopisy nabízeny veřejně všem investorům, zatímco u soukromé emise jen konkrétnímu počtu lidí.

Některé druhy dluhopisů

Dluhopisy zajištěné dluhem, jsou takové dluhopisy, při kterých mají investoři právo na podkladová aktiva společnosti, pokud nebude firma schopna splácet. Dluhopisy, které nejsou zajištěny podkladovými aktivy, se nazývají dluhopisy nezajištěné dluhem. U těchto dluhopisů jsou vyšší úrokové sazby, než u dluhopisů zajištěných dluhem, jelikož jsou pro investory rizikovější. U vypověditelných dluhopisů může vydávající společnost určit předem data, ve kterých dojde k jejich zaplacení ještě před oficiální dnem splatnosti. Konvertibilní dluhopisy nabízejí investorům možnost převést jejich hodnotu na předem stanovený počet akcií.

Výhody a nevýhody emise dluhopisů

Výhody emise dluhopisů:

·         možnost získat vysoký úvěr,

·         majitelé dluhopisů nejsou vlastníky (akcionáři),

·         nižší úroková sazba než v případě úvěru v bance,

·         dlouhodobý úvěr.

Nevýhody emise dluhopisů:

·         vhodné spíše pro velké podniky (nárok na emitenta, zveřejňování hospodářských výsledků, známost investorů),

·         úspěch emise je podmíněn zprostředkováním větší a známé banky,

·         úspěch emise je ovlivněn kapacitou kapitálového trhu, hospodaření firmy a nadějností investičního programu,

·         relativně vysoké náklady (propagace emise, tisk dluhopisů, platba úroků, provize zprostředkovatelské bance).

Volba emise, výběr zprostředkovatele

Prvním krokem pro emitenta podnikových dluhopisů je rozhodnutí, zda využije zprostředkovatele emise a v jakém rozsahu služeb. Pokud se rozhodne služeb zprostředkovatele nevyužít, jde o emisi vlastní. Ta v České republice není příliš častá, protože firmy zatím nemají dostatek znalostí a zkušeností s touto problematikou. Firmy tak většinou využívají zprostředkovatele v co nejširším rozsahu. Emitentovi to sice přinese vyšší náklady, ale je zaručena správnost emise a zprostředkovatel má také lepší přehled o kapitálovém trhu.

V případě cizí emise tedy přípravu, realizaci primární emise podnikových dluhopisů a také jejich umístění zabezpečuje zprostředkovatel. I tak musí emitent některé činnosti provádět sám, nebo společně se zprostředkovatelem.

Vzhledem k důležitosti zprostředkovatele emise je potřeba posoudit jednotlivé nabídky na zprostředkování emise podnikových dluhopisů a vybrat tak vhodného zprostředkovatele. Mělo by jít o banku, která danou firmu zná a má dostatek informací o jejím postavení na trhu, finanční situaci apod. Tato banka by měla být schopna danou situaci nejlépe posoudit a v rámci dobrých partnerských vztahů, by měla firmě nabídnout nejlepší podmínky.

V žádosti o nabídku emitent uvede objem emise, charakter výnosu, dobu splatnosti, nominální hodnotu, formu dluhopisů a další podmínky. Dané hodnoty by měly být určeny aspoň přibližně. Součástí žádosti o nabídku je již předběžný návrh emisních podmínek. Emitent tedy posoudil jednotlivé nabídky zprostředkovatelů a vybral nejvýhodnější nabídku. Vybraný zprostředkovatel se potom stává hlavním manažerem emise.

Postup při emisi dluhopisů:

1.      sběr informací o emitentovi,

2.      nastavení parametrů emise,

3.      vypracování emisních podmínek,

4.      příprava podkladů pro schválení emise dluhopisů valnou     hromadou,

5.      u zaknihovaných navíc jednání a uzavření smlouvy emitenta s CDCP (Centrální depozitář cenných papírů),

6.      vlastníci podepisují smlouvy o úpisu,

7.      vlastníci skládají (nebo započítávají) emisní kurs,

8.      tisk a předání listin nebo vydání zaknihovaných na účty vlastníků CDCP,

9.      pravidelná výplata úrokových výnosů po dobu života emise,

10.  vedení změn v knize vlastníků (pouze u listinných, zaknihované vede CDCP),

11.  v den konečné splatnosti výplata jistiny.