A je to opět tady. Blíží se poslední březnový víkend a to jako každoročně značí změnu na letní čas. V neděli se ručička hodin posune z 2:00 na 3:00 a my tak budeme spát o hodinu méně.

Letní čas, jinak též nazývaný „čas šetřící denní světlo“, byl poprvé zaveden za první světové války v roce 1916. Hlavním účelem posunu času byla především úspora energie využitím denního světla i ve večerních hodinách. Zprvu platil celoročně, poté byl několikrát zrušen a znovu zaveden, později se uplatnil systém „letního“ a „zimního“ času, tedy času, který se měnil dvakrát do roka. Po mnoha modifikacích tohoto systému se ustálila norma, která platí dodnes.

V dnešní době tedy u nás dochází k posunům času vždy poslední víkend v březnu a říjnu. Letní čas tak platí 7 měsíců, zatímco čas pásmový pouze 5.

Existuje celá řada zastánců a odpůrců tohoto systému. Pravdou však je, že změny času mohou způsobovat nemalé potíže.

• citliví jedinci se mohou hůře vyrovnávat s posunem času a narušením režimu, mohou se u nich projevit poruchy spánku a jiné zdravotní potíže
• komplikace nastávají také u nočních vlakových a autobusových spojů v době posunu času
• další okruhem lidí, kterých se mohou změny času dotknout, jsou zaměstnanci v nepřetržitém provozu - v době posunu času pracují o hodinu méně nebo naopak o hodinu více
• a samozřejmě nás čeká přetáčení všech hodin, budíků a zařízení, u kterých nedojde ke změně automaticky

Tato problematika je v současnosti také diskutovaným tématem v Evropském parlamentu. Stále častěji se uvažuje o zrušení střídání času. V takovém případě by bylo nutné dále určit, jaký čas by byl zvolen jako celoroční. Zda pásmový – přirozený čas pro konkrétní zemi nebo čas letní – tedy čas sousedního časového pásma, který byl pro svou ekonomičnost uměle zaveden.

A jak se s posunem času vyrovnávate vy, vaše děti, vaši zaměstnanci? Očekáváte například nárůst "zaspávačů" v příštím týdnu, kdy nás bude při ranním vstávání pronásledovat "ukradená" hodina?