Roku 2016 se Británie rozhodla na základě referenda vystoupit z Evropské unie. Od té doby dochází dlouhodobě k vyjednávání podmínek týkajících se jak obyvatel tohoto státu, tak imigrantů a vztahů s ostatními zeměmi. Budoucí vývoj lze v tomto případě těžko předvídat, protože se jedná o jedinečný případ. Co se týče hospodářství Británie, v roce 2017 nedošlo k žádným výrazným zvratům, ovšem Británie ztratila svou pozici v top pěti světových ekonomikách. Nejistota plynoucí z Brexitu zatěžuje domácí ekonomiku. Po referendu o výstupu z Evropské unie došlo k poklesu hodnoty libry a následně tak ke zvýšení cen dováženého zboží a k inflaci. Navzdory vysoké zaměstnanosti růst úrovně mezd nedokázal udržet tempo s inflací. To vede k poklesu životní úrovně, protože pracující lidé mají vyšší náklady na chod domácnosti.

Britská nezaměstnanost je rekordně nízká, existuje proto značná snaha obsadit volná pracovní místa. S tím opět souvisí Brexit a následky s ním spojené. Značná část britského pracovního trhu je složena ze zahraničních pracovníků, v této situaci z imigrantů z Evropské unie. Přibližně 10 % lékařů a 6 % osob zaměstnaných v národních zdravotních zařízeních je původem Evropské unie. Omezení imigrace osob ze zemí Evropské unie by podle odobrníků mohlo mít dalekosáhlé následky na vývoj obsazenosti pracovních míst a potažmo také na budoucí chod celé britské ekonomiky.