Dluhy známe každý a většina z nás s nimi měla již osobně tu čest. V době, která přeje snadným půjčkám, je zadlužení se velmi snadnou záležitostí. Dluh představuje závazek dlužníka vůči věřiteli. Většinou bývá dluh peněžního charakteru. Často se zadlužujeme kvůli bydlení, tedy splácení úvěru, apod. V současné době se ovšem setkáváme čím dál častěji i se situací, kdy si lidé berou půjčky na věci, které nepotřebují, např. na dovolené, dárky k vánocům a narozeninám. Nikdy bohužel neexistuje stoprocentní jistota, že budeme schopni dluhy včas splatit. Nejhorším řešením je vzít si na splacení půjčky jinou půjčku. Dostanem se tak do dluhové pasti, ze které často není cesty ven. Proto je důležité se vždy zamyslet nad tím, zda půjčku opravdu potřebujeme a jsme schopni ji splatit.

V případě, že máme více půjček, je možné, že se nám vyplatí sloučit půjčky do jedné, případně refinancování úvěrů a další možnosti. Co se týče současné situace v České republice, koncem roku 2017 mělo dluh 7,3 % dospělých (tzn. nejméně od roku 2008). Tento stav lze přičítat jak legislativním změnám, tak především výbornému stavu ekonomiky a nízké míře nezaměstnanosti. Z hlediska chodu státu je důležitý státní dluh, veřejný dluh a zahraniční dluh. Důležitým pojmem je oddlužení (tz. osobní bankrot), jenž představuje možnost řešení úpadku. Bere v potaz sociální aspekt před tím ekonomickým. Účelem oddlužení je pomoci dlužníkovi v novém startu, a také jej má motivovat k aktivnímu zapojení do umořování jeho dluhu.