Zlato každý známe, víme, že se jedná o drahý kov, který býval a v současnosti stále i je symbolem bohatství. Kde se ale zlato bere a vyplatí se stále do něj investovat? Tuto otázku si klademe nejen my, a tak si proto pojďme říct více. Zlato je drahý kov, který je dobře tepelně i elektricky vodivý, odolný, a zároveň je také poměrně měkký. V dřívějších dobách byl používán pro výrobu šperků, ale i jako platidlo. Zlato se vzácně vyskytuje v zemské kůře a ještě vzácněji v mořích. Zlato ovšem můžeme nalézt v horninách, kdy po narušení zlatých žil putuje do náplavů a zde může probíhat ono pověstné rýžování zlata. Těžit tedy můžeme z primárních ložisek (křemenné žíly v podobě zrn, prachu, plíšků, atd.), nebo ze sekundárních náplavů vzniklých zvětráváním. Nejbohatší světová naleziště zlata jsou umístěny v Africe, v Rusku, v Austrálii, v Kanadě či na Sibiři. Největšími producenty jsou Jihoafrická republika, USA a Austrálie. Mezi nejbohatší naleziště patří již zmíněná australská, kde tuna horniny obsahovala cca 180 gramů zlata.

Momentálně jsou rýžovatelná ložiska zlata často již vyčerpána. Jsou však používány i pokročilejší metody těžby zlata, především těžba primární ložišek, kdy je zlato z horniny těženo hydrometalurgicky. Jedná se o výrobu kovů mokrými procesy. Využívají se převážně chemické postupy, kdy dochází k působení vodných roztoků chemických činidel na určitou látku za účelem převedení kovu do roztoku. Poté dojde k vyloučení kovu či jeho chemické sloučeniny z roztoku. Hydrometalurgické postupy s sebou nesou ekologické riziko v případě, že dojde k havárii. Například v roce 2000 došlo k zamoření Dunaje kyanidy a těžkými kovy díky rumunské hydrometalurgické těžbě. Následkem byla přírodní katastrofa s úhynem stovek ryb a jiných živočichů a narušení rovnováhy ekosystému na desetiletí dopředu. K podobným haváriím došlo například i v Amazonce.

V dřívějších dobách bylo zlato používáno jako platidlo. Poté jej nahradily mince a bankovky, které nebyly vyráběny ze zlata, ovšem byly na zlato navázány a byly jím kryty (zlatý standard). To znamená, že mince bylo možno směnit za konrkténí množství zlata. Dnes tento systém již není doporučován. Cenová hladina je řízena převážně úrokovými sazbami. V současné době je zlato využíváno i v průmyslu (díky dobré vodivosti při výrobě počítačů), v zubním lékařství a při investování. Co se týče vývoje cen zlata, analytici upozorňují na to, že vývoj těchto cen nebude začátkem roku 2018 nijak závratný. Došlo k poklesu poptávky po tomto drahém kovu. V půlce roku by mělo dojít k oživení vývoje, ovšem očekává se reakce ve smyslu korekce růstu cen ze strany centrálních bank. V dnešní době se investoři zajímají čím dál více i o kryptoměny (bitcoin a další virtuální měny), jejichž vliv na investice do zlata zatím není znám.