Termín prokrastinace je odvozen z latinských slov „pro“ a „crastinus“, která můžeme volně přeložit jako „náležící zítřku“. Jedná se o chorobné odkládání úkolů a povinností, což může vést k frustraci, depresi a úzkostem.

Na druhou stranu, pokud člověk odkládá své povinnosti na poslední chvíli, může v danou dobu, kdy je z časových důvodů donucen úkol splnit, zaznamenat vysokou efektivitu. Spousta lidí pod tlakem přichází s nápady, které by je v běžné situaci nenapadly a překonávají tak sami sebe. Z dlouhodobého hlediska má však prokrastinace velmi negativní vliv na duševní zdraví.

Snad každý se s prokrastinací setkal. Studenti často odkládají učení tím, že hrají počítačové hry, tráví čas na sociálních sítích, ti zoufalejší dokonce raději uklízí, než aby se učili. Učení se jim poté nakumuluje a oni podléhají stresům a panice. Kuřáci mnohdy využívají častější pauzy na kouření k odkládání nepříjemných činností, do kterých se jim nechce. Lidé, kteří si předsevzali zdravější životní styl, často hledají výmluvy a nalézají práci, kterou musejí „nutně udělat“, jen aby oddálili čas, který chtěli věnovat sportování. A podobných příkladů bychom mohli uvést mnohem, mnohem více.

Jak vidíte, prokrastinace se vyskytuje napříč populací. Občas se jí nevyhne nikdo – muž, žena, dítě, senior, ani člověk v produktivním věku.

A jak tedy s prokrastinací bojovat? Tomu se budeme věnovat v příštím článku.