V souvislosti s globalizací často člověka napadne, jak tento fenomén napomáhá nadnárodnímu růstu a prosperitě firem, rozšiřování jejich aktivit do zahraničí a možnosti růstu portfolia nabízených výrobků. Je však důležité si uvědomovat dopad působení těchto nadnárodních korporátních firem i na menší firmy působící pouze místně. Nadnárodní firmy ovlivňují lokální prostředí, kdy v dané oblasti mohou díky otevření nové pobočky radikálně zvýšit zaměstnanost, zavést nové technologie a napomoct určité oblasti či regionu k ekonomickému růstu. Tyto změny mohou přilákat další firmy a napomoci tak i k růstu životní úrovně místních obyvatel. Ovšem problém nastává, když se zamyslíme nad otázkou, zda zisky nadnárodní firmy, ke kterým přijde v dané oblasti, v této oblasti také zůstanou a pomohou oblast dále rozvíjet? Jedná se o velmi idealistický pohled, protože k tomuto jevu ve světě jen málokdy dochází. Nadnárodní firmy soustřeďují svá vývojová a výzkumná oddělení nejčastěji do rozvinutých, a na vysoce kvalifikovaný pracovní i finanční kapitál, bohatých zemí. Svou méně technologicky náročnou výrobu naopak soustřeďují do zemí s levnou pracovní silou. Je proto logické, že zisky jsou opět převáděny zpět do zemí, kde se nachází řídící složky firmy. Z toho vyplývá, že je nutno zamyslet se nad „výhodami“ globalizace hlouběji a ne jen slepě věřit tomu, co nám dnes a denně slibují média a vlády.

Nadnárodní firma, která začne působit v určité oblasti jiného státu, sice zvýší tamní zaměstnanost, ovšem může k tomu dojít pouze přechodně. Jak už bylo řečeno, tyto firmy s přeshraničním dosahem rády přesouvají svou výrobu právě tam, kde jsou pro ni nejvhodnější podmínky (kvalifikovaná a především levná pracovní síla). Pokud tedy takováto firma, která začne působit v dané oblasti státu A po půl roce shledá, že ve státě B jsou podmínky pro její výrobu příznivější, může si dovolit závod či pobočku ve státě A uzavřít a rychlostí blesku svou činnost přesunout do státu B. Ovšem otázka opět zní, na jak dlouho? Pokud se takto nadnárodní firmy rozhodnou, ani státní úlevy a pobídky už jim často nezabrání. A co z toho vyplývá? Lidé opět přijdou o práci, tedy růst nezaměstnanosti a co více, i peníze státu, které investoval do přilákání nadnárodní firmy na své území, přijdou vniveč. Navíc, pokud došlo příchodem nadnárodní firmy k likvidaci menších domácích firem, dopady mohou být ještě mnohem dalekosáhlejší. Negativní příklady rizika lákání zahraničních investorů na nabídnuté investiční podíbky v Česku a následný rychlý odchod těchto firem lze dokumentovat na příkladu Phillipsu v Hranicích či Flextronicsu v Brně.

Globalizaci nelze vykreslovat pouze jako negativní jev, globalizace má i své výhody, kterých využívá většina z nás denně v běžném životě tak, aniž bychom si to již uvědomovali. Používáme moderní technologie, komunikujeme online s lidmi po celém světě, překonáváme vzdálenosti čím dál, tím rychleji a máme k dispozici spoustu informací. Ovšem to, v čem jeden člověk spatřuje výhody, může jiný vidět naopak nevýhody.