Náš postoj, způsob myšlení a následná reakce má obrovský vliv na lidi kolem nás, ale i na to, jak efektivně dokážeme řešit věci kolem sebe. Ať už jde o osobní život nebo zaměstnání.

Pokud příliš často říkáme NE – nemůžu, nemám čas, nevím, nejde to – tak nikdy nedosáhneme žádného výsledku nebo inovace.

Samozřejmě nejde o to, na vše bez rozmyslu odpovídat ANO.  Ale než danou věc zavrhneme, se alespoň zamyslet, jestli to opravdu nejde. Proč to nejde? Co můžu udělat proto, aby to šlo? Můžu to udělat, ale jinak? Na hodně věcí totiž automaticky říkáme NE, jen proto, že se nám nechce nebo jsme příliš zaběhlí ve stereotypu.

Pozor i na případy ANO, ALE – tento postoj může vést k dlouhým diskuzím a vyjednávání. A i když nakonec určitého výsledku dosáhneme, vyplýtváme spoustu energie a času, což je příliš neefektivní.

Proto se snažme odpovídat, co nejvíce ANO. Vyžaduje to pozitivní přístup a je potřeba, alespoň trochu, přemýšlet. Velmi rychle, tak můžeme dosáhnout výsledků bez předešlých (často zbytečných) „výmluv“. Rozvrhnout si správně čas, abychom stihli, co nejvíce a zvýšili si tak svou osobní efektivitu práce, a i života, je už ale další téma.

A nakonec citát Keitha Johnstona: „Ti, kteří říkají „Ano“, jsou odměňováni dobrodružstvím, kterého se jim dostane. Ti, kteří říkají „Ne“ jsou odměňováni „uložením k ledu“, kterého docílí.“