Od 1. 1. 2017 se zvyšuje minimální mzda a od toho se odráží i výše záloh na sociální a zdravotní pojištění. V tomto článku si ukážeme změnu důležitých číselných údajů pro rok 2017.

Potřebné údaje pro stanovení záloh pro rok 2017:

-       všeobecný vyměřovací základ činí 27 156 Kč

-       přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení činí 1,0396

-       průměrná mzda činí 28 232 Kč

Průměrná mzda se určuje jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Konkrétně 27 156 × 1,0396 = 28 232. Pro srovnání – v roce 2016 činila průměrná mzda 27 006 Kč.

Zálohy na sociální pojištění pro rok 2017

Minimální záloha na sociální pojištění se v roce 2017 zvyšuje ze současných 1972 Kč na 2061 Kč. Minimální záloha pro samostatnou činnost vedlejší vzroste ze současných 789 Kč na 825 Kč. Nová minimální výše záloh platí od měsíce ledna pouze pro začínající osoby samostatně výdělečně činné. Stávající OSVČ platí v dosavadní výši a zálohu změní až v měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016. 

Zvýšení průměrné mzdy není natolik výrazné, aby ovlivnilo současnou výši vyměřovacího základu zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanci, jejichž měsíční příjem nepřekročí částku 2500 Kč, nebudou nadále účastni nemocenského, a tím i důchodového pojištění. Rovněž se nemění minimální vyměřovací základ pro dobrovolné nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných. Zůstává na částce pět tisíc korun. Minimální nemocenské pojištění činí i nadále 115 Kč.

Náhrada mzdy a nemocenské

Při výpočtu náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti zaměstnanců se upravuje zjištěný průměrný výdělek stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se následně vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. 

Redukční hranice pro náhradu mzdy

2016-  první- 157,68kč, druhá- 236,43kč, třetí- 472,68kč

2017- první- 164,85kč, druhá- 247,10kč, třetí- 494,20kč

Plánované zrušení třídenní karenční lhůty neprošlo. Zaměstnavatelé budou nadále platit náhradu mzdy až od třetího dne nemoci.

Od příštího roku dochází i k několika změnám v oblasti zdravotního pojištění .

V roce 2017 se zvyšuje minimální výše záloh na zdravotní pojištění z 1823 Kč na 1906 Kč.

Osoby samostatně výdělečně činné, které v roce 2016 platí zálohy nižší než 1906 Kč, musí změnit výši záloh již za leden 2017. Splatnost lednových záloh na zdravotní pojištění je do 8. února. Jestliže po zpracování Přehledu o příjmech a výdajích na zdravotní pojištění vyjde záloha vyšší, bude třeba ji změnit ještě jednou. Zálohy stanovené dle příjmů a výdajů z minulého roku se platí poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích. V souvislosti s novelou zákona o rozpočtových pravidlech byly všechny zdravotní pojišťovny povinny převést své bankovní účty k České národní bance. Všech sedm zdravotních pojišťoven již má účty u ČNB aktivní a přesměrovávají na ně platby.

S účinností k 1. lednu 2017 se nařízením vlády č. 181/2016 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, zvyšuje vyměřovací základ na veřejné zdravotní pojištění. Vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem je nově částka ve výši 6814 Kč (dosud 6444 Kč). Z tohoto vyměřovacího základu bude platit stát za osoby, za které je plátcem pojistného, pojistné ve výši 920 Kč měsíčně.

U zaměstnance, jemuž byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, je vyměřovacím základem částka přesahující 6814 Kč. Tato informace je tedy důležitá zejména pro zaměstnavatele, zaměstnávající zdravotně postižené.

Jelikož v roce 2017 vzroste minimální mzda na 11 000 Kč, zvýší se i zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů. Ty budou nově platit 1485 korun.

Osoba bez zdanitelných příjmů si musí sama platit zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši. Je jí osoba, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát.

Do této kategorie se zařadí zejména:

-  žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z českého důchodového zabezpečení, ani není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, to znamená, ani za ni není plátcem stát z jiného důvodu;

-  student, který studuje na škole, která nebyla ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině atd.), případně student starší 26 let;

-  pojištěnec, který má jen takové příjmy, které nepodléhají dani z příjmů nebo jsou zdaňovány jen podle § 8, 9 nebo 10 zákona o daních z příjmů;

-  nezaměstnaný neevidovaný v evidenci úřadu práce;

-  student, pokud po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat;

-  osoba, která ukončí pracovní poměr a nestane se nejpozději v nejbližším kalendářním měsíci zaměstnancem a nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ani za ni není plátcem pojistného stát atd.