Sněmovna podpořila novelu zákoníku práce, jejíž účinnost je navržena od dubna 2017. Předloha teď míří k posouzení do sociálního výboru

Jaké jsou hlavní body?

Zásadní koncepční změnou je zavedení institutu vrcholových řídících zaměstnanců. Jedná se o zaměstnance v přímé řídící působnosti statutárního orgánu u zaměstnavatele, včetně vedoucí organizační složky státu. Jako kritérium pro zařazení do takové pozice bude i výše měsíčního výdělku, který má činit minimálně 100 000 korun. Cílem je zejména autonomie v rozvrhování pracovní doby.

V oblasti hromadného propouštění zaměstnanců novela upravuje počty propouštěných zaměstnanců u zaměstnavatelů rozdělených na části a stanovuje i povinnost vypracovat za této situace sociální plán. Popisuje také jasnější pravidla, při nichž nastává přechod práv a povinností.

U dohod mimo hlavní pracovní poměr nastanou změny v evidenci pracovní doby a době odpočinku. Nově ze zákona přibude zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti právo na řádnou dovolenou.

Úpravy mají nastat i v oblasti poskytování dovolené. Jednou ze dvou možných variant je, že délka čerpání dovolené by se odvozovala z týdenní pracovní doby. Druhá varianta předkládá jen dílčí změny ve stávající koncepci.

Dále návrh novely upřesňuje podmínky práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Z dohody o rozvržení pracovní doby zaměstnancem pak vyplývají důsledky na neuplatnění některých osobních překážek v práci, náhrady mzdy nebo platu.

Další změny se týkají převedení na jinou práci, doručování písemností, průměrného výdělku, ale souvisí i s prevencí před stresem a obtěžováním. Navíc se návrh zaměřuje i na snížení administrativní náročnosti kladené na zaměstnavatele v souvislosti s aplikací zákoníku práce.

Cílem novely je především zvýšit flexibilitu základních pracovněprávních vztahů a současně posílit ochranu postavení zaměstnance.