V tomto článku si řekneme kdy má zaměstnanec právo na odstupné a naopak kdy má povinnost jej vrátit. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit odstupné, pokud dal zaměstnanci výpověď nebo uzavřel-li s ním dohodu o rozvázání pracovního poměru jednak z tzv. organizačních důvodů (tj. ruší-li se zaměstnavatel, přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo se zaměstnanec stane vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nadbytečným) anebo z důvodu, že zaměstnanec pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nemůže dál vykonávat dosavadní práci.

Zaměstnavatel odstupným určitým způsobem zaměstnanci kompenzuje jím nezaviněnou ztrátu zaměstnání a poskytuje mu „finanční odškodnění“.

 
V případě organizačních důvodů je délka poskytování odstupného odvislá od délky trvání pracovního poměru od jednonásobku po třínásobek průměrného výdělku. Jednonásobek náleží zaměstnanci v pracovním poměru kratším než jeden rok, dvojnásobek zaměstnanci s pracovním poměrem delším než jeden rok a kratším než dva roky a trojnásobek zaměstnanci s pracovním poměrem trvajícím déle než dva roky.
 
Je-li důvodem rozvázání pracovního poměru pracovní úraz nebo nemoc z povolání, odstupné náleží ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku bez ohledu na délku trvání pracovního poměru.

A kdy má zaměstnanec povinnost odstupné vrátit?

Byl-li pracovní poměr zaměstnance ze strany zaměstnavatele pro některý z výše uvedených organizačních důvodů rozvázán, v důsledku čehož zaměstnavatel zaměstnanci vyplácí odstupné, není vyloučena změna situace, která vedla k rozvázání spolupráce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a díky které by zaměstnanci nabídl opět nastoupit do zaměstnání.

Za předpokladu, že by zaměstnanec nastoupil ke stejnému zaměstnavateli, by institut odstupného ztrácel opodstatnění. S takovými situacemi počítá i zákoník práce, když ve svém ustanovení § 68 stanoví zaměstnanci povinnost odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit.
 
Povinnost vracet odstupné však neplatí bezvýjimečně a nedopadá tak na všechny zaměstnance. Pro vznik povinnosti vracet odstupné předpokládá zákoník práce splnění několika předpokladů.
 
Zaměstnanec musí v prvé řadě nastoupit k původnímu zaměstnavateli. Přičemž původním zaměstnavatelem nemusí být pouze ta samá fyzická nebo právnická osoba, u které zaměstnanec pracoval, ale platí, že za původního zaměstnavatele se považuje i zaměstnavatel, na kterého přešla práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v rámci přechodu práv a povinností.
 
O tento případ se bude jednat tehdy, pokud zaměstnavatel převede svůj podnik na jinou osobu např. prodejem a tato jiná osoba zaměstná zaměstnance, kterému je vypláceno odstupné. Na osobu, která převzala podnik, dle zákoníku práce přechází i práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů a tato osoba vstupuje do postavení zaměstnavatele místo zaměstnavatele původního. Z toho důvodu se i za těchto okolností jedná o původního zaměstnavatele.
 
Zaměstnání zaměstnance původním zaměstnavatelem samo o sobě však ke vzniku povinnosti vracet odstupné nestačí. Je třeba rozlišovat, v jakém pracovněprávním vztahu zaměstnanec bude do zaměstnání přijat. Zda do pracovního poměru, nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
 
Podmínky ustanovení § 68 zákoníku práce stanovující povinnost vrátit odstupné jsou totiž naplněny pouze tehdy, bude-li zaměstnanec přijat na základě pracovní smlouvy do pracovního poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti. V případě dohody o provedení práce může být zaměstnanec jak zaměstnán u původního zaměstnavatele, tak i zároveň může dále pobírat odstupné.
 
Posledním předpokladem pro vznik povinnosti vracet odstupné je časový okamžik, kdy k nástupu zaměstnance k původnímu zaměstnavateli dojde. Vracet odstupné zaměstnanec totiž bude pouze tehdy, pokud nastoupí k zaměstnavateli před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného.
 
Na druhou stranu se zaměstnanec nemusí obávat, že by z důvodu nástupu k zaměstnavateli musel vracet veškeré jemu vyplacené odstupné. Bude vracet pouze odstupné za období, po které se časově kryje vyplácení odstupného s výkonem práce pro zaměstnavatele. Pouze v tomto rozsahu bude vracet odstupné nebo jeho poměrnou část určenou počtem kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené počtem násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného.