Pokud jste OSVČ neboli živnostník, tak Vám určitě domů přišel dopis od paní Mgr. Michaely Marksové, ministryně práce a sociálních věcí, s tím aby Vás varovala, že se v důchodu můžete dostat do problémů. Jelikož minimální odvody drobných živnostníků, nestačí na dostatečně vysoký důchod, který by pokryl minimální životní náklady.

Už dnes se důchodci potýkají s finančními problémy, a to jsou důchody ještě poměrně na vysoké úrovni, oproti těm co čeká na dnešní OSVČ, kteří platí minimální pojistné.

Hlavní problém spočívá v určení částky (vyměřovacího základu), ze které se platí pojistné. U zaměstnance je to vždy hrubá mzda. Ale u OSVČ je to polovina základu pro výpočet daně, což je většinou minimum. Pokud máte čisté měsíční příjmy (příjmy – výdaje), které se rovnají  průměrné mzdě zaměstnance cca 26 tis. Kč, tak je vyměřovací základ pro výpočet důchodu u OSVČ pouze 13 tis. Kč a u zaměstnance 26 tis. Kč.

U OSVČ ještě k tomu moc nepomáhá fakt, že stanovování vyměřovacího základu může ovlivnit. Záleží na metodě výpočtu, zda si zvolí náklady paušálem nebo vede daňovou evidenci.  Např.  OSVČ, která podniká v řemeslné živnosti, může uplatnit paušál ve výši 80%. Jen pro lepší názornost, pokud má příjmy za rok 800 tis. Kč, tak si 80% paušálem vytvoří 640 tis. Kč náklad. Základ daně pro daň z příjmu bude tvořit 160 tis. Kč a základ daně pro výpočet sociálního pojištění je polovina, takže 80 tis. Kč, což je na hranici minima.

Každá OSVČ si může stanovit vyšší vyměřovací základ pro placení pojistného, ale ze své praxe nikoho takového neznám. Bohužel propad příjmů v momentě odchodu OSVČ do důchodu nebo při ukončení samostatné výdělečné činnosti je pro většinu velmi citelný. A málo kdo je na to připraven.

Zdroj: Dopis ministryně Mgr. Michaely Marksové pro OSVČ

V první situaci je za 45 let doby pojištění důchod stanoven ve výši 5 768 Kč.

V druhé situaci je za 45 let doby pojištění důchod stanoven ve výši 9 136 Kč.

V třetí situaci je za 45 let doby pojištění důchod stanoven ve výši 11 751 Kč.

·         První doporučení paní ministryně je si zvýšit pojistné placené správě sociálního zabezpečení.

·         Druhé doporučení je využít doplňkového penzijního spoření, tzv. III. pilíř.

·         Třetí doporučení využít jiných úspor, a tohle bych bral jako jediné opravdu vážně.

Jelikož první doporučení není reálné, kdo si bude dobrovolně platit vyšší pojistné do systému, ve kterém ani neví, jestli ty peníze z něho někdy za x let dostane. K penězům není během let přístup, takže nemohou sloužit jako rezerva a pokud,byste se důchodu ani nedožili, tak peníze zdědí stát, díky nechci.

Druhé doporučení využít doplňkové penzijní spoření, je určitě vhodnější způsob než si navyšovat odvody na sociálním. Výhody jsou statní příspěvky a daňové zvýhodnění. Jinak úročení sotva pokryje úročení a pokud nechcete přijít o státní příspěvky, máte peníze blokovány min. do 60 let.

Na co bych se chtěl zaměřit je třetí doporučení a to vlastní úspory.

V tabulce níže jsou uvedeny měsíční odvody za sociální pojištění v násobku dle doporučení ministryně s ohledem na výši očekávaného důchodu.

Zdroj: vlastní zpracování

Děkuji raději ne, jelikož Vám nyní chci ukázat, kolik jsme si schopni naspořit při zachování minimálních plateb a zbylou část si spořili či investovali.

Zdroj: vlastní zpracování

Zde vidíme jasně, že se vyplatí spořit mimo důchodový systém. Jelikož, pokud bychom odváděli měsíčně dvojnásobek zákonného minima (2x 1972 Kč) do současného důchodového systému, dostávali bychom důchod o 3 368 Kč vyšší. Pouze ve variantě, že bychom spořili konzervativně s úrokem 2%, by náš soukromý důchod byl nižší o 144 Kč.

Ale hlavně, pokud spořím soukromě na vlastní účet, peníze se dědí ale důchod či peníze vložené do důchodového systému NE!!!

No, a pokud bychom si spořili trojnásobek minima a odváděli do systému pouze zákonné minimum, vypadal by důchod takto:

Zdroj: vlastní zpracování

Oproti státnímu důchodu, který by se zvýšil o 5 983 Kč při odvodu 4-násobku zákonného minima, jsou na tom všechny čtyři varianty lépe.

Myslím, že další komentář není potřeba. Zvažte tedy bedlivě, kam budete své finance směřovat, rozdíly ve finálním výsledku jsou monstrózní. Nemusíte si jen spořit, ale zaměřte se na tvorbu aktiv, které Vám budou generovat příjmy, tzv. pasivní příjmy. Můžete si zvolit nemovitosti, podnikání, cenné papíry, je to jen na Vás ale hlavně začněte co nejdříve.

Jiří Vaněk

Finanční poradce

tel: 728354554

email: jivanek@bonnet.cz