Cesta mimo sídlo firmy je pro manažera komplikací. Musí nadále plnit všechny povinnosti, které vyplývají z jeho funkce, ale ve ztížených podmínkách – nemá k dispozici svoji kancelář, osobní asistentku, servis firmy, řeší problém s internetovým připojením, dochvilnost navzdory dopravním obtížím, musí se přizpůsobit hostitelskému prostředí.

Trápí Vás také problémy s pracovními cestami? Vyzkoušejte službu Virtuální asistentky, která je Vám k dispozici na telefonu celý den a kancelářské práce provede za Vás.

Je praktické, aby manažer měl připraven seznam pracovních potřeb, které s sebou bere na cestu. Zapomenout kravatu, nabíječku na mobil nebo holící strojek znamená komplikaci, která mu může znepříjemnit pracovní den. Seznam by měl obsahovat všechny věci, které s sebou potřebuje na cestu. Balení je pak rutinní několikaminutová záležitost, kterou nám usnadní seznam všech položek, které by měly být v cestovním zavazadle.

Příklad univerzálního seznamu na pracovní cestu:

-          cestovní pas, řidičský průkaz, občanský průkaz, doklady k vozidlu, zelená karta

-          platební karty, karta zdravotní pojišťovny a zdravotního pojištění

-          letenky, cestovní doklady, pojištění, vouchery, jízdenky, lodní lístky, valuty

-          vizitky

-          mobilní telefon, notebook + nabíječky, flash disky, adaptery na cizokrajné zásuvky

-          holící strojek, kulma, fén

-          šití, manikúra, make-up

-          hygienické a kosmetické potřeby, osobní léky

-          obleky, kravaty, košile, opasek, manžetové knoflíčky, šaty, kostýmy, halenky

-          svetr, sportovní sako, sportovní kalhoty, trička, sukně, casual dress pro volný čas

-          plášť, šála, deštník, čepice, šátek, klobouk

-          prádlo, ponožky, punčochy, kapesníky

-          plavky, pyžamo

-          sluneční brýle

-          boty, sportovní obuv

-          fotoaparát

-          nůž, vývrtka

-          dvoje klíče od auta

-          mapy a plány, slovník, GPS navigace

-          tužku, blog, popř. tablet na poznámky

-          podklady pro jednání

Cestujeme vlakem

Stále větší oblibu si získávají vlaky, mají výhodu velké rychlosti, mnohem větší spolehlivosti než dálnice, manažerům odpadají starosti s parkováním v cílovém městě.

Zdálo by se, že cena dálkových vlaků a klientela, která je využívá, automaticky zaručují bezchybné a ohleduplné chování během jízdy. Není to tak samozřejmé. V dálkovém vlaku jsou všichni společně odsouzeni strávit několik hodin v těsném společenství s ostatními cestujícími. Jakkoli máme nutkání zpříjemnit si tento čas co nejvíce a udělat si maximální pohodlí, stále se ohlížíme na ostatní, abychom kontrolovali, jak se jim naše chování zamlouvá.

Předně si nikdy nezouváme boty. Muži to dělají méně často než ženy, ale nemůže si to dovolit nikdo. Často vidíme, jak si žena v slušivém kostýmku zuje nepohodlné lodičky a položí si je na cestovní tašku, kterou si dá na zem k sedadlu. Na klín si položí notebook a chová se jako doma na gauči. Nakonec si nohy položí na protější sedadlo.

Zavazadla patří výhradně do schránek nad hlavami cestujících, ne na zem, nebo do uličky. Chceme-li otevřít okno, zhasnout, rozsvítit, tedy udělat něco, co se dotýká ostatních v kupé, zeptáme se jich, zda jim to nebude vadit. Mohou dát najevo nelibost, pak raději od svého záměru upustíme.

Když přistoupí žena a začne zvedat kufr nad hlavu, aby ho mohla odložit na horní polici, každý muž v dohledu je povinen vstát a pomoci jí.

Notebook je běžnou součástí života manažera a nelze nic namítat proti tomu, že i ve vlaku si ho rozloží buď na stolku (pokud u něj sedí) nebo na klíně. Notebooky by měly sloužit k práci, pro to má každý porozumění, a ne pro zábavu, která ruší ostatní. Někteří cestující chtějí spát, jiní opravdu pracovat a nemohou, když slyší zvuky filmu.

Chování v restauračním voze: Je lepší poobědvat tam, než v kupé. A přestože cesta trvá několik hodin a my se už vracíme z jednání, neměli bychom tu příšernou nudu zabíjet sérií panáků. Návrat do kupé by mohl být poznamenán sníženou úrovní sociálního chování.

Při vystupování mají muži povinnost pomoci všem ženám, které začnou sundávat své zavazadla z polic nad hlavou.

V letadle

Vpádem nízkonákladových společností na trh se letecká doprava stala běžnou i pro ty, pro něž doposud představovala nemístný luxus. Slušností vůči ostatním cestujícím je dostavit se včas k odbavení u přepážky a pak k nástupu do letadla, aby se nemuselo čekat na opozdilce. Podle mezinárodních předpisů nelze přepravovat podaná zavazadla osoby, která v letadle necestuje, proto letištní rozhlas vyvolává pasažéry, kteří by už měli být na palubě.

Při bezpečnostních procedurách na všech světových letištích ztrácíme hodně času a musíme s tím při plánování cesty počítat. Zvláště ve Spojených státech a při letech do USA je osobní prohlídka časově náročná. Urychlíme ji tím, že respektujeme seznam předmětů, které si do kabiny letadla nesmíme vzít ani v příručním zavazadle.

V letadle máme místo zajištěno, je označeno na palubní vstupence, proto nemá smysl při nastupování do letadla se tlačit nebo předbíhat. Muži by měli osamělé cestující pomoci uložit příruční zavazadlo do schránky nad hlavami.

Když usedneme, zkontrolujeme, zda máme sklopeny loketní opěrky mezi sedadly, abychom vymezili prostor pro nás a souseda (jedno sedadlo – jeden cestující).

Pokud se nám chce kýchnout nebo zakašlat, odvrátíme se od ostatních a své tělesné projevy ztlumíme pomocí kapesníku. Rodiče jsou povinni usměrnit své děti, aby nebouchaly, nekopaly do opěradla před sebou. Chce-li si cestující před námi zdřímnout, měly by mu to naše děti umožnit.

V business class roznáší letuška před servírováním jídla vlhké ubrousky, kterými si cestující otřou ruce, aby je měli před jídlem čisté. Po použití je vracíme letušce na tácek. Když se roznáší jídlo, pomáhá ten, kdo sedí na místě do uličky, těm, kteří sedí uprostřed a u okna. Jestli vedle nás sedí nezkušený cestující, který neumí sklopit stolek, pomůžeme mu.

Během letu bychom měli sedět na svém místě připoutání bezpečnostním pásem. Letadlo může nečekaně vlétnout do turbulentního prostředí a pak riskujeme pád na ostatní cestující, popř. zranění. Během letu nezapínáme mobilní telefonu, nesmíme nosit láhev vody.

Na palubě letadla nebudeme konzumovat alkoholické nápoje, maximálně dvě skleničky. Díky těsné blízkosti se můžeme dát se sousedy do řeči. Hovoříme slušně.

Než vystoupíme, rozloučíme se se sousedy a opět pomůžeme ženám vytáhnout kufříky ze schránek. Teprve pak opouštíme letadlo. U východu ještě pozdravíme palubní personál, který se o nás během letu staral.

V autě

Nejčastější místo v autě je v zadu vpravo. Zadní sedadla jsou obecně bezpečnější než přední. Vpravo proto, že je komfortnější a bezpečnější vystupovat na straně, kde je chodník. To platí v zemích, kde se jezdí po pravé straně.

Jestliže jedeme se společensky významnější osobou ve voze řízeném řidičem, přistupuje muž k pravým zadním dveřím, otevře je, postaví se k pravému přednímu kolu auta proti směru jízdy a nechá ženu nastoupit. Zkontroluje, jestli jí nepřivřel plášť, kabelku, zavře dveře a jde si sednout na levé zadní sedadlo, aby měl ženu po své pravici.

Jde-li o váženou ženu, o hosta nebo klienta, necháme je sedět vzadu samotné, jedeme-li ovšem taxíkem nebo na pracovní cestu se svou asistentkou, můžeme se usadit na místo, kde jsme zvyklí, třeba vedle řidiče.

Muž by měl ženě poskytnout komfort. Všimne-li si, že žena má krátkou sukni, uvědomí si, že za těchto okolností se do auta „slušně“nastoupit nedá, postaví se čelem k ženě a k pravému zadnímu kolu tak, aby stál za ženou, otočen k jejím zádům. Žena v krátké sukni nastoupí tak, že usedne na sedadlo bokem a nohy přitisknuté k sobě přesune dopředu. Vystupuje opačně, muž by ji měl podat ruku jako oporu, žena pomoc přivítá.

Pořadí významnosti sedadel ve voze řízeném řidičem: 1. vpravo vzadu, 2. vlevo vzadu, 3. uprostřed vzadu, 4. vpravo vpředu. Protokolárně je optimální obsadit jen dvě místa: vpravo a vlevo vzadu. Doprava se posadí žena, je-li s mužem v rovnocenné pozici, nebo VIP, i když je doprovázen ženou.

Pokud řídíme sami, rozhodujeme se podle významu hosta: buď je velmi významný (vpravo vzadu), nebo méně významný (vedle sebe, na místo spolujezdce). Vždy se raději zeptáme, kde by host chtěl sedět.

Vezeme-li společenský významnou osobu, dbáme na komfort – auto musí být čistě, sundáme všechny maskoty ze zpětného zrcátka, vyklidíme dveřní prostory, fotografie členů rodiny atd. Nekouříme, nepouštíme hudbu nahlas. Upravíme klimatizaci tak, aby se host cítil pohodlně. Jedeme plynule a bezpečně, nepředjíždíme, prudce nebrzdíme. Důležité je seznámit se s trasou, kam hosta vezeme. Jedeme tak, abychom hosta do cíle dovezli v pořádku a v danou hodinu.

Je lepší vždy zastavit pár kilometrů před cílem u benzinové pumpy, jednak aby se host nemusel hned vyptávat při vítání na toaletu, jednak abychom sladili časové dispozice s čekajícími hostiteli.