Banket (Banquet) je nejhonosnější forma společenského stolování – např. státní večeře, slavnostní večeře na počest … atd. Trvá kolem tří hodin, má asi pět chodů a zahajuje se obvykle přípitky.

Výraz banket se dnes už moc nepoužívá, nahrazuje ho „slavnostní večeře na počest…“

Pozn.: Slovu banket pochází z francouzského banket, které označovalo velké shromáždění lidu v roce 1848.

Jste-li pozvaní na banket, věřte, že budete sedět u stolu dvě až tři hodiny s přesným zasedacím pořádkem, že během večeře nebudete moci vstát od stolu a že budete stolovat tím nejvybranějším způsobem!

U banketu je pravidlem, že aperitiv se odehrává v oddělené místnosti, v salonku nebo přísálí, může trvat s ohledem na velký počet hostů třeba i půl hodiny a teprve pak se vstupuje do sálu k prostřené tabuli. Aperitiv využijte k seznámení, přestavení se nebo k oživení známosti. Nezapomeňte se podívat na schematický nákres zasedacího pořádku. Jakmile budou hosté kompletní, protokol vás vyzve k odebrání se do sálu.

Pozn.: Pokud si všimnete, že hostitel zůstává na místě, nenechte se splést, je to v pořádku. Dříve bývalo zvykem, že odchod z místnosti k jídelnímu stolu zahajoval hostitel s první pozvanou dámou. Poslední šla hostitelka s prvním hostem.

Nyní je pořadí jiné: ke stolu přicházejí nejdříve ženy uváděny pracovníkem protokolu, hostitelka jako poslední, pak přicházejí muži a nakonec jako poslední vchází do sálu hostitel s hlavním hostem. Není možné, aby host přišel k prázdné tabuli a čekal deset minut, až se stůl pro šedesát osob zaplní.

Někdy zvolí hostitel jiný model: společně s hlavním hostem očekává účastníky banketu až v sále s prostřenou tabulí. Protokol nás vybídne ke vstupu do sálu a při vstupu jsme vítáni hostitelem a hostem, nebo dokonce jsme jim nahlas představeni.

Své místo u stolu si najdeme podle placementu (umístění), který jsme si v předsálí prohlédli, nebo podle kartičky s naším vyznačeným místem u stolu, kterou jsme dostali při vstupu. Navíc na stole na našem místě je jmenovka. U stolu se zasedacím pořádkem si nemůžete libovolně měnit místa!

Při příchodu se stolu si nesedáme! Zůstáváme stát u opěradla židle a představujeme se ostatním spolusedícím. U malého stolu se představíme všem spolusedícím, většího jen sousedům. Nejméně sousedům po pravici a po levici dáme svoji vizitku, aby jim bylo jasné, jak se jmenujeme a čím jsme, když už spolu strávíme příští tři hodiny v živé konverzaci.

Jakmile se hostitel s hlavním hostem odeberou ke svému místu a usednou, jako první usedá hostitelka, teprve pak můžeme usednout my. Ale čekáme, než jako první usednou dámy, sousedce pomůžeme se židlí. Každý muž je „garde“ ženy, jež sedí po jeho pravici! Muž by ji měl být nápomocen při všem, co žena potřebuje, a vstát, když žena odchází od stolu nebo přichází a usedá.

Pozn.: pozor! Jestliže sedí hostitel naproti hostitelce, má hostitelka hlavního hosta po své pravici, tedy na této straně stolu si muž hledí ženy po své levé ruce!

Ostatní muži u stolu nevstávají, tuto pozornost obstarává jen ten, který má dámu po pravici.

Zatím se ničeho (po usednutí) nedotýkáme, čekáme, až začne stolovat hostitel.

Slavnostní stolování je obvykle zahájeno přípitkem. Je-li společnost příliš velká a stačila-li se už rozpovídat, může hostitel zacinkat lžičkou o prázdnou sklenici, aby si vyžádal pozornost. Nejprve pronáší přípitek hostitel, aby přivítal vzácného hosta, řekl o něm pár milých slov a popřál mu příjemný pobyt. Hostitel pak uchopí číši se sektem, pozvedne ji do výše očí a symbolicky si připije s hostem, pak jen gestem ostatním a lehce se napije. Ostatní po ukončení přípitku vstanou, pozvednou číše směrem k hostu a hostiteli, zlehka se napijí a zatleskají. Host se může chopit slova až nyní, anebo může vystoupit se svým přípitkem až na závěr večeře, před dezertem. Host obvykle poděkuje za přijetí a pohostinnost a vyjádří obdiv nad krásou země, skvělou večeří, dynamickou partnerskou společností apod. Všichni poté opět vstanou, symbolicky si připijí a zatleskají.

Pozn.: U zahraničních návštěv bývají texty přípitků přeloženy do obou jazyků a připraveny na každém místě. Stejně tak na každého hosta čeká tištěné menu (se znakem na titulní straně, názvem akce, pořadím chodů, názvy vín) v oboustranném překladu.

Přípitky by měly být krátké, tři minuty obvykle postačí. Proslov by měl být vtipný a přátelský, aby navodil příjemnou atmosféru pro společně strávený večer.

Usedneme a můžeme začít stolovat. Sledujeme hostitelku a v okamžiku, kdy si položí ubrousek na klín, můžeme se napít vody, ochutnat pečivo a začít konverzovat. Pořadí obsluhy: nejprve jsou obslouženy ženy, začíná se u manželky čestného hosta a poslední je obsloužena hostitelka, pak muži, počínaje čestným hostem, poslední je obsloužen hostitel. Jíst začínáme až po hostitelce. Jíme tak rychle, abychom nezdržovali ostatní, protože odklizení použitého nádobí po každém chodu se dělá najednou, až dojí poslední u stolu.

Pozn.: Pokud si všimnete, že jste se zapovídali, a zatímco ostatní s předkrmem už končí, vy teprve začínáte, podřídíte se tempu ostatních, odložíte příbor a umožníte pokračování v dalším chodu. Tempo určuje do jisté míry hostitelka.

Jak se zachováme, když nějaké jídlo nemůžeme pozřít? Nesnášíme třeba ryby, česnek, čokoládu. Nemůžeme talíř nechat netknutý, nebo dokonce odstrčit. To by byla urážka hostitele, který menu vybral, nebo personálu, který je připravil. Je to přece naše chyba, že pokrm nejíme, podívejme se, jak si na něm ostatní pochutnávají. Dáme najevo upřímnou snahu“ jídlo pozřít tím, že narušíme příborem jeho úpravu, přeskupíme ho po talíři a vytváříme dojem, že vlastně jíme. Přitom živě konverzujeme a trpělivě čekáme, až chod skončí a obsluha odnese talíř.

Během večere konverzujeme se sousedy a snažíme se věnovat jim stejnou měrou.

Na banketu si muž neodloží sako, nebude si povolovat kravatu u krku nebo opasek o jednu dírku a žena se nebude pod stolem zouvat. Dbáme na dodržování pravidel stolování, tak abychom zanechali ve spolustolovnících co nejlepší dojem. Během stolování nemůžeme vstát, pokud hostitel sedí. Jakmile ovšem hostitelka s hostitelem vstanou, vstávají všichni ostatní, protože to je signál k ukončení večeře. Toto pravidlo může rozladit ty, kteří sedí dále od hostitele, protože někdy se servírování protáhne a v okamžiku, kdy hostitel dojídá a stává, dostávají vzdálenější stolovníci teprve talíř na stůl. Nedá se nic dělat, jakmile dojí hostitel a ukončí stolování, končí i všichni ostatní hosté.

Rozloučíme se se svými sousedy a odcházíme do předsálí.

Káva a digestiv se obvykle podává mimo hlavní stůl, v předsálí nebo v té části restaurace, kde se podával aperitiv. Tam už si kuřáci mohou dopřát i cigaretu nebo doutník. U stolu bychom si to nedovolili, ledaže by se káva podávala u stejného stolu jako večeře a obsluha by přinesla popelníky. I tak se raději dovolíme ostatních hostů u stolu, zda jim náš doutník nebude vadit.

Po kávě a digestivu se rozloučíme s hostitelem a odcházíme.

Pozn.: Digestiv je alkoholický nápoj, který se podává po jídle, aby „utišil žaludek“. Doplňuje sníženou hladinu trávicích enzymů. Je to opak aperitivu.