.1. Tuzemské stravné v roce 2015

Pro určení sazeb stravného je určující vývoj indexů cen jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování ve srovnání se statistickými údaji, které byly vzaty jako základ pro zákonem stanovené hodnoty.

Sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty jsou uvedeny v § 163 odst. 1 a v § 176 odst. 1 zákoníku práce. Uvádí se zde dvakrát, protože paragraf 163 platí pro zaměstnance v podnikatelské sféře a paragraf 176 pro zaměstnance ve státní správě. Zásadní rozdíl je také v tom, že zákoník práce první skupině přesně určuje maximální hodnotu stravného za každý kalendářní den. Zaměstnavatel ve státní správě si naopak každoročně stanoví vnitřním předpisem výši stravného v rozpětí daném zákoníkem práce.

Zaměstnavatel v podnikatelské sféře může rovněž na stravném vyplatit více, ale stravné vyplacené nad rámec náhrad uvedených v zákoníku práce nebude daňově uznatelným výdajem. Podle § 24 zákona o daních z příjmů je daňově uznatelné pouze za podmínky, že tento nadlimit bude na straně zaměstnance součástí jeho mzdy. Samozřejmě včetně odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně v navrhované výši:

-69 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

-104 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

-163 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle §  176 odst. 1 zákoníku práce (státní sféra) v navrhované výši:

-69 Kč až 82 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

-104 Kč až 125 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však     18 hodin,

-163 Kč až 195 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Stravné se v souladu s § 189 zákoníku práce zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru.

V oblasti krácení stravného k žádným změnám od příštího roku nedochází. Jestliže bylo zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší mu stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:

-70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

-35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

-25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

2. Průměrné ceny pohonných hmot pro rok 2015

Podle paragrafu 158 odst. 3 zákoníku práce prokazuje zaměstnanec cenu pohonné hmoty dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Pokud má zaměstnanec více dokladů na nákup pohonných hmot souvisejících s pracovní cestou, vypočítá se cena aritmetickým průměrem. Je ale možné využít i jiný způsob prokazování cen pohonných hmot, a to s použitím jejich průměrných cen stanovených vyhláškou. Platí jak pro pracovní cesty zaměstnanců, tak pro osoby samostatně výdělečně činné. 

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce by měla v roce 2015 činit:

-36,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,

-39,00 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,

-36,60 Kč u motorové nafty.

3. Zálohy na sociální pojištění

Výše minimálních záloh na sociální pojištění pro OSVČ hlavní se od roku 2015 zvyšuje  z 1894 na 1943 kč. Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, tj. 48násobek průměrné mzdy činí 1 277 328 kč. Jedná se o částku ročních příjmů, nad kterou nebude odvedeno nemocenské a důchodové pojištění, důchodové spoření (druhý pilíř) a 7% solidární zvýšení daně z příjmů.

Výše minimálních záloh pro vedlejší výdělečnou činnost tedy bude v příštím roce činit 778 kč. Stanovená roční rozhodná částka pro vedlejší činnost se zvyšuje na 63 865 kč. Výše minimálního nemocenského pojištění OSVČ se nemění.

Stejně tak zůstává zachována rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Účast na nemocenském a tím i důchodovém pojištění vzniká od částky sjednané mzdy, platu, odměny ve výši 2500 kč.

Snížené pojistné na důchodové pojištění ve výši 26,2 % platí OSVČ od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nabyla účinnosti smlouva uzavřená s penzijní společností. A to na základě žádosti podané příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. V případě, že OSVČ vstoupila do druhého pilíře až po zahájení samostatné výdělečné činnosti, musí svou účast ve druhém pilíři oznámit příslušné OSSZ nejpozději v Přehledu o příjmech a výdajích podávaném za kalendářní rok, ve kterém do druhého pilíře vstoupila.

3. Zálohy na zdravotní pojištění

Od všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového pojištění se odvozují i zálohy na zdravotní pojištění. Minimální měsíční záloha se zvyšuje rovněž  z 1752 na 1797 kč.

4.  Změny sociálního a zdravotního pojištění

Novela zákona o daních z příjmů přináší i další změny v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. A to:

-nově se definují příjmy, které se do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění nezahrnují,

-ruší se možnost dobrovolného nemocenského připojištění zaměstnavatelů        

-upravuje se stanovení pojistného z minimálního vyměřovacího základu, což se projeví při poskytnutí neplaceného volna nebo neomluvené absenci zaměstnanců,

-sjednocuje se postup při odvodu sociálního a zdravotního pojištění v situaci, kdy má zaměstnanec více dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce v jednom měsíci u stejného zaměstnavatele, případně při dodatečném zúčtování příjmu po skončení těchto dohod.

5. Vyměřovací základ a přepočítací koeficient

Vyhláškou MPSV s číslem 208/2014 Sb. jsou s účinností od 1. ledna 2015 stanoveny údaje o průměrné mzdě . Z těchto údajů se i  vychází při výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů, záloh pojistného osob samostatně výdělečně činných i částky vyměřovacího základu zakládajícího účast na nemocenském pojistní zaměstnanců pro následující kalendářní rok.

Pro stanovení vyměřovacích základů a záloh  je potřeba vyměřovací základ a přepočítací koeficient.

Rozhodné částky pro stanovení záloh pro rok 2015:

-všeobecný vyměřovací základ činí 25 903 kč

-přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení činí 1,0273

-průměrná mzda činí 26 611 kč

Průměrná mzda se stanoví jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového zabezpečení, tedy 25 903×1,0573 = 26 611 kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru). Pro srovnání – v roce 2014 byla průměrná mzda ve výši 25 942 kč (25 903 kč x 1,0015).