Vizitky se předávají vzájemně – dá-li někdo vizitku nám, jsme zavázáni dát vizitku jemu. Výjimkou jsou vizitky od pracovníků hotelových nebo restauračních služeb, kde nejde o osobní kontakt, ale o nabídku.

Když dáte vizitku prezidentovi, neočekávejte, že on dá vizitku vám. Celebrity a VIP osoby vizitky nedávají, stejně tak úředníci na úřadech, protože víme, na kterých internetových stránkách je najdeme.

Vizitky předáváme, máme-li obtížně srozumitelné jméno, aby nám ho protějšek nekomolil.

Vizitky předjímají další kontakty, předávají se také místo nabídek služeb, s tím, že se později ozveme.

Vizitky nosíte vždy po ruce, právě proto, že je potřebujete, když se někomu představujete. Mějte blízko, aby protějšek dlouho nečekal, než mu vizitku předáte. Muži by měli mít vždy jednu kapsu saka vyhrazenou jen pro vizitky. U ženy je to složitější, tam musíme čekat, než žena v kabelce vizitky najde.

Host předává vizitku jako první, hostitel jako druhý. Vzhledem k tomu, že vizitkou nám náš protějšek předává kus své identity, musíme ji věnovat jistou péči. Je urážlivé vizitku hned strčit do kapsy jako něco, co vzápětí vyhodíme. Prohlédněte si ji a okomentujte cokoliv, třeba adresu nebo grafickou úpravu, aby bylo jasné, že jste ji věnovali pozornost. Teprve pak ji uložíte, pokud možno někde, aby se nepokrčila či jinak neponičila.