Vlastně nejde o polibek, jen o jeho naznačení.

Ještě dnes v několika zemích, třeba ve Francii, Španělsku, Jižní Americe a v Polsku je zvykem políbit ruku dámě. Jakmile tedy žena cítí, že muž její nabídnutou ruku nestiskl, ale uchopil jen za konečky prstů a otáčí ji hřbetem dlaně nahoru, neklade odpor a podvolí se mužovu záměru.

Muž ruku pozvedne jen mírně, musí sklonit hlavu a svými rty se přiblíží k ruce dámy. Pozor! Opravdu se jen přiblíží, ale ruky se ve skutečnosti nedotkne. Rty by se měly zastavit přibližně centimetr nad hřbetem ruky a poté se muž napřímí a jeho oči směřují k očím dámy.

Pokud má žena na ruce rukavici, nesundává si ji.

Jestliže muž políbí ve společnosti ruku dámě, která je ve skupince s více dámami, musí to tak udělat i u ostatních.

Polibek na přivítanou – společenské políbení je také jen náznakové gesto. Rty se nesmí dotknout tváře toho druhého. Napodobuje se pouze gesto, nikoliv zvuk – mlasknutí!

Jsou dvě možnosti, jak se pozdravit polibkem:

1. nejprve podáte ruku jako při běžném pozdravu, pak se k sobě nakloníte,
2. nebo se chytnete za předloktí a naznačíte polibky na obě tváře.

Společenský polibek je běžný v jihoevropských státech a v Jižní Americe a netýká se jenom žen. V těchto zemích se ani muž neubrání bouřlivému objetí, poplácaní po zádech, stisku ruky oběma rukama a jiným projevům přízně.