V současné době dluží české domácnosti asi jeden a čtvrt bilionu korun. Často se stává, že některé z nich nejsou schopné své dluhy splácet a skončí v exekuci. Pokud je dlužník zaměstnaný pak i zaměstnavateli plnou z této situace jisté povinnosti, které je třeba dodržovat, jinak hrozí sankce nebo dokonce žaloba.
První povinnosti související s exekucí zaměstnance vznikají zaměstnavateli zpravidla okamžikem, kdy je mu doručen příkaz soudního exekutora k provedení exekuce srážkami ze mzdy zaměstnance. Ode dne jeho doručení je zaměstnavatel povinen provádět tyto srážky, a to takovým způsobem a v takové výši, jak je určeno ustanoveními § 279 a násl. zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a dále nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní nezabavitelné částky a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
Při výpočtu srážek ze mzdy zaměstnavatel vychází z čisté měsíční mzdy dlužníka, do které nesmí být započítány částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovních výkonem, např. cestovní výlohy. Od čisté mzdy je odečtena základní nezabavitelná částka, která je pro rok 2014 stanovena na 6 188,67 korun, a dále nezabavitelná částka na manžela a na každou další vyživovanou osobu, která aktuálně činí 1 547,47 korun.
Zbývající část čisté mzdy pak tvoří tzv. výpočtovou základnu. Pokud je tato základna rovna nebo nižší než 9 283 korun, bude rovnoměrně rozdělena na třetiny, přičemž případný zbytek ve výši 1 nebo 2 korun připadne dlužníkovi.
Zaměstnavatel musí rozlišovat přednostní a nepřednostní pohledávky. K nepřednostním pohledávkám patří např. různé typy dluhů za neuhrazené půjčky od bank nebo dalších poskytovatelů půjček. K pokrytí nepřednostních pohledávek je určena první třetina čisté mzdy , druhá třetina pokrývá přednostní pohledávky a poslední třetina připadá dlužníkovi. Zbytek čisté mzdy, který převyšuje částku 9 283 korun, může být sražen bez omezení a zaměstnavatel ho dle situace připočte k druhé nebo první třetině.
Může samozřejmě dojít k situaci, kdy je proti zaměstnanci souběžně vedeno více exekucí. Potom vstupuje do hry ještě zákon č. 119/2001 Sb. o souběhu exekucí, podle kterého se srážky provádějí podle pořadí doručení exekučního příkazu zaměstnavateli vždy na nejdříve došlou exekuci. Pokud by bylo zaměstnavateli ve stejný den doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro více pohledávek, budou mít tyto pohledávky stejné pořadí a budou uspokojovány poměrně.
Toto pravidlo platí pro pohledávky přednostní i nepřednostní, přičemž z první třetiny zbytku čisté mzdy jsou pohledávky uspokojovány pouze podle pořadí bez ohledu na to, zda se jedná o pohledávky přednostní nebo nepřednostní. Z druhé třetiny jsou potom uspokojovány pouze přednostní pohledávky, rovněž podle svého pořadí. Jedinou výjimku zde tvoří dlužné výživné, které má ve druhé třetině přednost před ostatními přednostními pohledávkami. Částka zabavitelná bez omezení připadá na nejdříve doručenou přednostní exekuci a po uspokojení všech přednostních pohledávek je použita ke splácení pohledávek nepřednostních, a to opět podle jejich pořadí.
Od doručení exekučního příkazu až do obdržení vyrozumění soudního exekutora o jeho právní moci a o vyznačení doložky provedení exekuce v rejstříku zahájených exekucí je zaměstnavatel povinen provedené srážky u sebe deponovat.
Po vyrozumění o právní moci zaměstnavatel zašle exekutorovi deponované srážky a dále již poukazuje každou provedenou srážku až do vymožení celé exekuované povinnosti. Pokud by zaměstnavatel srážky neprováděl nebo neodvedl a dále vyplácel dlužníkovi mzdu, vystavuje se riziku, že ho věřitel bude žalovat jako poddlužníka na zaplacení neodvedených srážek.
Dále je zaměstnavatel povinen na výzvu exekutora nebo soudu sdělit výši příjmu dlužníka, předložit přehled provedených srážek ze mzdy nebo sdělit na základě žádosti o poskytnutí součinnosti údaje o dlužníkovi potřebné pro vedení exekuce, například údaje o jeho bydlišti.
V případě nemožnosti provádět srážky například z důvodu nemoci, ukončení pracovního poměru nebo změny plátce mzdy je zaměstnavatel povinen o tom vyrozumět exekutora a předat mu vyúčtování dosud provedených srážek. V opačném případě se vystavuje riziku uložení pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč. Pokud zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu v takové výši, aby z ní srážky mohly být odváděny, může zaměstnavatel dát podnět k zastavení výkonu exekuce srážkami ze mzdy.
Přednostní pohledávky
-
pohledávky výživného
-
pohledávky náhrady škody způsobené ublížením na zdraví a úmyslnými trestnými činy
-
pohledávky daní a poplatků
-
pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění
-
pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče
-
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, úrazového pojištění, a důchodového zabezpečení
-
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory
-
pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci
-
pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění
-
pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů nebo 21 kalendářních dnů (od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013) dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
